Historický klimatolog Jiří Svoboda bourá zelené mýty o klimatické katastrofě. Na základě svých studií klimatických cyklů v minulosti tvrdí, že zhruba padesátileté teplé a suché období pomalu končí – letní a podzimní teploty zůstanou stejné, ale zimní a jarní budou klesat.
Čím se zabývá váš vědní obor?
Klasická klimatologie studuje časový vývoj meteorologických řad: teploty, tlaku, oblačnosti, srážek… Teplota se v Evropě pravidelně měří zhruba od konce 17. století. Co bylo předtím, moc nevíme. Historická klimatologie se snaží dohlédnout dál. Zkoumá nejrůznější staré prameny a hledá v nich informace, které nějak souvisejí s proměnami klimatu.
Tohle je samozřejmě jen ilustrační nadsázka. Ve skutečnosti se budou od obou zemských pólů směrem k rovníku rozprostírat obří sněhovo-ledové ‚čepice‘.
Můžete to popsat blíž?
Ve středověkých kronikách se často píše zimách a o jejich délce, o povodních, o začátcích sklizní různých rostlin v různých zeměpisných šířkách, o příchodu časných a pozdních mrazíků, o suchých letech bez vody, o teplých zimách a podobně. Podrobně jsem například zpracoval údaje o vinařství v Čechách za období před zahájením pravidelných instrumentálních měření. Protože známe nároky vinné révy, co se týče hlavně teplot a počasí obecně, dají se z kvantity a kvality úrod vína relativně přesně extrapolovat průměrné vegetační teploty.
Co dalšího lze z pramenů vyčíst?
Mimo jiných pramenů jsem se seznámil se zápisky rychtáře Vaváka z Milčic u Poděbrad z let 1769 – 1816. Téměř v každém měsíci jsou popsány klimatické efekty, povodně, deště… prostě kvantum klimatických informací! Když se například dočtete, že byl takový mráz, že praskaly stromy, víte, že bylo kolem –25 °C. Dobrým indikátorem klimatu jsou třeba i údaje o cenách základních potravin. Pokud stál věrtel pšenice tři a půl zlaté, ale o rok později už jen jeden a půl, tak je jasné, že se oteplilo. Sestavil jsem cenovou řadu v Čechách od roku 1760. Jasně z ní vyplývá, že drahé roky měly studené a suché klima.
Jaké jiné prameny kromě písemností používáte?
Počátkem 80. let jsem třeba požádal Národní galerii o možnost prostudování obrazů holandských krajinářů. Vedení NG v čele s ředitelem dr. Kotalíkem se podivovalo, na co je potřebuji. Vysvětlil jsem jim, že v průběhu třicetileté války a rovněž i v letech po jejím skončení došlo pravděpodobně k velké změně klimatu. Porovnáním obrazů z té doby by se dalo odhadnout, jak silně kolísala oblačnost. A ukázalo se, že na nich je téměř stále zataženo.
Obraz „Zábava na ledě“ od holandského malíře Hendricka Avercampa (1585 – 1634), který se – snad i následkem tehdejší „malé doby ledové“ – specializoval právě na zimní výjevy, tak neobvyklé pro jeho generační předchůdce.
Nizozemští malíři prý tehdy hodně malovali zamrzlé kanály…
Holandský klimatolog Aart Labrijn na základě záznamů poplatků přístavu De Bilt sestavil teplotní řadu, pojmenovanou pode tohoto města. Vycházel i z dobových obrazů datovaných do konkrétních měsíců, ze kterých se dá přesně určit, kdy byl přístav zamrzlý. Na této řadě, která začíná rokem 1706, je krásně vidět nejen ochlazení, ale i oteplení.
Jak daleko se dá v takových studiích dojít?
V publikaci Velká kniha o klimatu zemí Koruny České (Regia 2003), kterou jsem napsal s Zdeňkem Vašků a Václavem Cílkem, sledujeme klima v Českých zemích rok po roku , zpětně až do roku 1000. Zhruba do roku 1750 je možné sledovat klima téměř s denní přesností, ale dále do minulosti již údajů pochopitelně ubývá.
Za pětadvacet let jste analyzoval asi 1200 historických pramenů včetně 700 kronik. Co se vlastně s klimatem v minulosti dělo?
Rok 1000 je nástupem tzv. středověkého klimatického optima – právě tehdy osídlili Vikingové Grónsko. Přibližně do doku 1200 teploty stoupaly. Poté sice došlo k mírnému ochlazení, ale kolem roku 1380 se začalo zase oteplovat. Husitské války probíhaly v teplém a srážkově bohatém období. Tak třeba v bitvě u Sudoměře (25. března 1420) Žižka strategicky využil vypuštěný rybník. Dobové údaje například uvádějí, že rok předtím byl mimořádně deštivý podzim a v celých Čechách se rybníky vypouštěly, aby nepopraskaly.
Jak se klima vyvíjelo dál?
Po roce 1470 se trochu ochladilo, ale počínaje rokem 1520 začala teplota silně stoupat. V 16. století přišlo nejteplejší období od roku 1000. V letech 1520 – 1580 byly letní teploty asi o 2 °C vyšší než dnes!
Že by Ludvík Jagellonský a Ferdinand Habsburský pálili fosilní paliva?
Antropogenní vlivy lze samozřejmě vyloučit, ale teplotně šlo o analogii s dneškem. Tehdy se třeba v Polabí pěstovaly cukrové melouny. Existují zápisy z císařské kuchyně, která si jich tam každý rok objednávala tři vozy. Melouny se už nemusely draze dovážet z Itálie. A protože nejen v Čechách panovalo příjemné podnebí, došlo v 16. století k velkému rozvoji zemědělství (především vinařství), řemesel i umění.
Melouny se ostatně pěstují v Polabí i dnes, jak ukazuje (a dokazuje) hrdý pěstitel z rodinné farmy Jamboz (farmarivpraze.cz)
Takže na klimatickou změnu zareagovala celá společnost?
Počasí řídí dějiny odedávna. V knize Utajené dějiny podnebí (Ivo Železný, 2002) podrobně popisuji, jak studené roky vždy korelují s hladomory, válkami a migracemi. Tak třeba ve 4. – 7. století n. l. došlo k ochlazení, které vyvolalo velmi pravděpodobně známé „stěhování národů“. Pokud se totiž v tehdejším primitivním zemědělství vícekrát za sebou neurodilo, vypukl hladomor a populace musela vyrazit někam za teplem. V roce 1350 pustošila Evropu velká morová epidemie. Uvádí se, že vymřela asi třetina až polovina obyvatelstva. Populace se však během jedné až dvou generací opět obnovila, protože bylo relativně teplé a optimální podnebí umožňující bohaté sklizně. Rčení „Za krále Holce byla v Čechách za groš ovce“ zase odkazuje k Ladislavu Pohrobkovi (1453 – 1457) a naznačuje, jak nesmírně rychle se v teplém období po husitských válkách ekonomika vzpamatovala.
Co se s klimatem stalo na konci 16. století?
Po roce 1590 přišla série tvrdých zim a klima se „rozkývalo“. Přibližně po roce 1620 přišel zlom. Začalo se prudce ochlazovat a nastala tzv. „malá doba ledová“.
A Třicetiletá válka.
Přesně! Historici ji vysvětlují náboženským střetem, ale hlavním impulsem k ní byla klimatická změna. Hlavní atak přišel od Švédů, o kterých až do té doby v Evropě téměř nikdo nevěděl. Ochlazení totiž nejdřív zasáhlo severské země a Švédy doslova „vyhnalo“. Už v létě 1630 vtrhlo švédské vojsko do Pomořan. Klasickým příkladem je slavná loď Vasa, která se v srpnu 1628 potopila na své první plavbě ve stockholmském přístavu. Byla to sice vojenská loď, ale měla tři nákladní paluby. Šlo o první ze série takto stavených lodí – Švédové se plánovitě připravovali na dovoz potravin, protože jim ochlazení přineslo obrovské neúrody.
Zasáhlo ochlazení do každodenního života i v Čechách?
Přineslo celou řadu změn. Ve venkovských staveních třeba dřív kouř odcházel volně skrz střechu, takzvanými dymníky. Po roce 1620 se ale začaly stavět komíny a kamenné pece, aby se v chalupách udrželo teplo. Šlechtická sídla je měla samozřejmě již dříve, ale na venkov dorazily, až když se ochladilo. V průběhu baroka se v Čechách objevily i první svetry, které do Evropy přivezli Švédové. Rozšířily se i noční čepice a dlouhé kalhoty.
Kdy se pak zase oteplilo?
Malá doba ledová trvala více než sto let – teploty začaly růst až po roce 1730. Na klementinské řadě kulminují vysoké hodnoty v letech 1830 – 1840. Pak se klima „rozkmitalo“ a teplota se snížila. Klesala až asi do roku 1890 a od té doby stoupá.
Jeden z nejslavnějších obrazů znázorňujících první okamžiky začátku tehdejší „malé doby ledové“. Pieter Breughel: Lovci ve sněhu (1565)
Není tedy současné oteplení jen návratem k normálu po „malé době ledové“?
Od roku 1890 do současnosti se teplota zvýšila o asi 1,7 °C – tedy o prakticky stejnou hodnotu, o jakou před rokem 1890 klesla (1,5 °C). Problém ovšem je, že žádné „normální“ klima neexistuje a navíc přesně neznáme dlouhodobé cykly. Proto bych spíš řekl, že současné klima je „rozkmitané“. Letošní zima byla velmi teplá, předtím byly zase asi tři zimy velmi studené… Myslím ale, že dlouhodobě se klima překlápí směrem k ochlazení.
Takže současné oteplování už dosáhlo vrcholu?
Dlouhodobé průměry některých měřících stanic to naznačují. Například Milešovka má za poslední roky velmi rozkmitané teploty, stejně tak i například Lomnický štít, některé stanice v Antarktidě naznačují, že i tam dochází k pozvolnému ochlazování (např. stanice Orcadas v argentinské zóně). Jako zajímavost je možné uvést, že v Buenos Aires začalo v nedávné době téměř po 70 letech sněžit. Donekonečna se prostě oteplovat nemůže – musí nastat zlom. Nevíme, kdy k němu přesně dojde, ale část klimatologů se domnívá, že už ťuká na dveře.
Že se začne ochlazovat tvrdíte nejen vy, ale třeba i americký klimatolog českého původu George Kukla nebo Habibull Abdussamatov z Pulkovské observatoře ruské akademie věd. Vladimír Baškircev a Galina Mašničová z ruského Institutu solární fyziky se dokonce o nadcházející ochlazení vsadili o deset tisíc dolarů. Proč se tyto hlasy prakticky nedostanou do médií?
Protože zastánci „globálního oteplení“ mají široký mediální prostor. Druhá strana slyšet není – a pokud ano, je zesměšňována.
Až se začne ochlazovat, zastáncům „globálního oteplení“ se zhroutí svět. Budou muset přiznat, že se mýlili.
Myslím, že začnou říkat, že to přece tvrdili už dávno. Nebo prohlásí, že se ochlazuje jen díky opatřením, která prosadili.
Pokud ale připustíme, že současná klimatické změna je skutečně způsobena antropogenními skleníkovými plyny, nemusí ochlazení přijít…
Klima řídí přírodní mechanismy, se kterými skleníkové plyny nemohou soupeřit. Jejich koncentrace se měří a čistě fyzikálně ten model funguje. Problém ale je, že klima se nechová jako laboratorní model. Je pravda, že v posledních zhruba sto letech koncentrace plynů stoupala a zároveň rostly i teploty. Korelace dvou jevů ale ještě neznamená jejich kauzalitu. Osobně plynům příliš velký význam nepřikládám, protože ve hře je celá řada jiných faktorů.
Jakých? Co podle vás způsobovalo silné výkyvy klimatu v minulosti?
Jednoznačně Slunce. Od roku 1610 se evidují a sledují slunečních skvrny. Víme, že když je jich hodně, aktivita slunce se zvyšuje. A křivka počtu skvrn je v nepřímé vazbě s křivkou teplot. Jenže Slunce na klima nepůsobí přímo, ale s velkou pravděpodobností přes oceánské proudy, které distribuují po Zemi teplo. Proudy mají velkou setrvačnost, takže Slunce klima ovlivňuje s určitým zpožděním, které činí přibližně třicet let.
Že se aktivita Slunce zvyšuje, potvrdila v poslední době celá řada studií…
Ilja G. Usoskin z univerzity ve finském Oulu na základě změn koncentrace izotopů berylia v polárním ledu zrekonstruoval solární aktivitu v minulosti. V posledních přibližně stopadesáti letech je nejvyšší od roku 850 a za posledních 1800 let přesně koresponduje se změnami teploty na severní polokouli. Jenže žádný z oficiálních klimatologů tohle nezohlednil. Ruští badatelé již před padesáti lety konstatovali, že Arktida se otepluje zhruba od roku 1915, kdy lze ještě vliv člověka vyloučit. Jsou k dispozici naměřené a publikované údaje, ale oficiální klimatologie k nim nepřihlíží.
V Česku byl nedávno uveden film britského dokumentaristy Martina Durkina Velký podvod s globálním oteplováním. Paleoklimatolog Ian Clark v něm říká, že v minulosti to bylo přesně obráceně: nejdřív se vždycky oteplilo, a teprve pak vzrostla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Co si o tom myslíte?
Řekl bych, že je to reálné. Prvotní impuls všech minulých klimatických změn byl vždy mimozemský.
Jak moc se liší mediální obraz klimatické změny od vědecky podložené reality?
Diskuse je zcela jednostranná a nevyvážená. Do médií proniknou jen katastrofické scénáře, které čtenáři a posluchači rádi čtou a slyší.
Svými neortodoxními názory některé kolegy dost dráždíte…
Formálním vzděláním nejsem klimatolog – jsem statistik.
K analýze teplotních řad jste tedy odborně způsobilejší než představitelé oficiální klimatologie. Například Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu vás ale označuje za „podvodníka“ a „šarlatána“…
Opravdu netuším, proč mě někteří kolegové tolik nenávidí.
Není to tím, že se klimatologie obrovsky zpolitizovala? Vytvořila mýtus, že za klimatickou změnu jednoznačně může člověk, a ten mýtus teď vědce živí. Vlády začaly do klimatologie pumpovat spoustu peněz a vy teď kolegům tenhle „kšeft se strachem“ kazíte.
Možná vadí, že do toho „mluvím“. Bude to pravděpodobně tím, že jsem pročetl množství historických zápisů, takže o historii klimatu vím více. Nechci zpochybňovat své kolegy klimatology, že by historické prameny nestudovali, například profesor Brázdil z Brna nebo kolega Kotyza se vydali stejnou cestou a rovněž analyzovali velkou řadu historických pramenů. Jejich závěry týkající se klimatické minulosti jsou víceméně stejné jako mé. Já jsem si však dovolil učinit závěr v tom, že oteplování, které je dnes popisováno, tady bylo už někdy v roce 1550!
Co říkáte proslulé „hokejce“ vypracované americkým klimatologem Michaelem Mannem?
Model dnešního údajně výjimečného oteplování s tímhle grafem stojí a padá… Když jsem ho sestavil podle údajů, které mám k dispozici já, ukázalo se, že za posledních tisíc let byly podobné hokejky“ nejméně tři.
Originální „Mannova hokejka“ znázorňující dlouhobobé teplotní anomálnie na severní polokouli vztažené k období 1961 – 1990
Z Mannovy „hokejky“ ale vychází Mezivládní panel OSN pro klimatickou změnu (IPCC), Greenpeace a další politické a nátlakové skupiny. Teploty prý letí tak vysoko, že to historie nepamatuje.
Nechci zpochybňovat práci amerického klimatologa, avšak po pětadvaceti letech výzkumů bych si dovolil Mannovo tvrzení poopravit v tom, že současné oteplení, největší za posledních tisíc let, není příliš přesné. To by se muselo vysvětlit, proč po roce 1000 v Grónsku odtály ledovce, takže tam později Vikingové mohli chovat zemědělská zvířata (ovce a skot). Proč k podobnému oteplení došlo přibližně po 450 letech a podobě. Ovšem pouze skleníkovými plyny to nevysvětlí.
Proč se oficiální klimatologie snaží popřít existenci výrazných oteplení v minulosti?
Nemám tušení. Dnes už jsou přece k dispozici velké světové databáze, které je jasně prokazují.
Říkal jste, že v Evropě se teplota pravidelně měří od konce 17. století…
V Česku známe denní hodnoty od ledna 1775. Nejdelší světová homogenní teplotní řada pochází z Anglie a začíná někdy v roce 1680. Co bylo předtím se dá jen odhadovat.
Není to na sledování delších klimatických cyklů příliš krátká doba?
To určitě je, resp. není, protože cyklů je mnoho a jsou různě dlouhé. Jak chcete odhalit pětisetletý cyklus, který je delší než naměřená teplotní řada? Právě proto jsem také před lety zahájil sběr archivních dat, které českou řadu měření (jen 230 let dlouhou), umožňují prodloužit až do roku 1000.
Podle jak dlouhého cyklu se dnes začíná ochlazovat?
Řekl bych, že podle devadesátiletého. Kromě teploty se totiž mění i srážkový režim. Kolem roku 1910 začalo chladnější období bohaté na srážky, které trvalo až asi do roku 1950. Právě kvůli němu se stavěly přehrady vltavské kaskády. Jenže velké povodně pak v Evropě ustaly a začínají se vracet až v současnosti.
Takhle tuhých zim se podle aktuálních předpovědí globálního ochlazování v naší generaci už nedočkáme – pokud ovšem nepřijde rychlejší a radikálnější „zima nukleární“ (fotka z filmu Den Poté)
Co se bude dít s klimatem v nejbližší době?
Zhruba padesátileté teplé a suché období pomalu končí – letní a podzimní teploty zůstanou stejné, ale zimní a jarní budou klesat. Dá se očekávat příchod studenějších zim a také zvýšené množství srážek.
Ale Greenpeace a jiní varují, že už je pozdě a že se všichni upečeme… Co byste vzkázal lidem, kteří si tohle přečtou a propadnou panice?
Ať zůstanou v klidu – v minulosti tu byla ještě teplejší období a nikdo se neupekl.
