S freestyle fotbalistou Janem Weberem o žonglování, stárnutí, penězích a nechuti běhat.
Footbag, hackysack nebo freestyle fotbal?
První a třetí je správně! Druhé je prvotní název footbagu, onoho míčku, který byl však později prodán zakladatelem tohoto sportu a je v tuto chvíli již pouze značka. Footbag a freestyle fotbal jsou tedy ty aktivity, kterým se již téměř dvacet let věnuji.
O co přesně jde?
U footbagu (tedy počeštěle hakisaku) nejde jen o obyčejné kopání mezi pár lidmi, tedy o podobu, ve které je nejčastěji tento sport na veřejnosti k vidění. Naopak je to fyzicky velmi náročné. Hráči předvádějí až pět obtočení nohou kolem míčku během jednoho triku. Hlavní soutěžní disciplínou je pak tzv. rutina, kde hráč po dobu dvou minut předvádí svoji sestavu podobě jako v krasobruslení. A podobně jako v krasobruslení se podle technického a uměleckého měřítka sestava hodnotí. Freestyle fotbal je podobná disciplína, v níž hráči předvádějí triky s míčem, a to pomocí nohou, v sedě i hlavou a zapojují i různé akrobatické prvky, jako například salta. Zde je hlavní disciplínou battle jeden na jednoho, kde má každý 3 tahy po 30 vteřinách. Rozhodčí pak ukážou na toho lepšího, který postupuje.
Dají se triky posunovat ještě někam dál? Pracuješ v současnosti na něčem novém?
Určitě ano, poslední dobou hodně překonávám nejrůznější světové rekordy a začalo mě bavit zkoušet triky i s nejrůznějšími předměty, což také zapojuji i do svých show. Začalo to triky se vším co jsem měl po kapsách jako byly mince, klíče a došlo to až k tomu, že dělám triky s bowlingovou koulí! Všímají si toho samozřejmě i velké značky a před několika měsíci jsem měl příležitost předvést freestylovou show při představení telefonu Huawei Mate 10 Pro a na závěr udělat i několik triků právě s ním. Je to naprostá špička mezi telefony s Androidem a tomu odpovídala i celá akce, která byla zcela výjimečná se spoustou významných hostů a zkrátka nesmělo dojít k žádné chybě, natožpak pádu telefonu. Vše naštěstí dopadlo skvěle a při nejtěžším triku jsem dal dokonce i nahrávání videa přímo na daném přístroji. Telefon jsem také dostal, tak občas ukazuji jeho odolnost a rychlost před kamarády, co nevěří, že něco podobného zvládnu a musím říct, že zatím funguje naprosto perfektně a „lítá“ stejně rychle jako při onom představení.
Jaké jsou tvoje nejlepší triky?
Je jich spousta! Ve footbagu jsem jich vymyslel asi 50, padesát, ve freestyle fotbalu dva a na třetí se chystám. Ve footbagu je nejtěžší výhoz obtočením ze špičky nohy, následovaný otočkou o 540 stupňů, kde na závěr přijde proskočení levou nohou a protisměrné obtočení pravou nohou do zastavení za zády. No, obtížně se to popisuje, chce to vidět na živo, nebo alespoň z videa, tak si dovolím doporučit jedno z těch svých:
Jak to, že ti ten míček nespadne? Jak dlouho trvá se naučit základy, abych kolegy v práci?
Samozřejmě někdy spadne, ale snažím se, aby tomu tak na závodech ani na vystoupeních nikdy nebylo, nebo alespoň co nejméně. Myslím, že na nějaké upoutání pozornosti ať už ve footbagu, či freestyle fotbalu stačí nějaké tři měsíce. Pokud se to však člověk chce naučit pořádně, základy zaberou tak zhruba šest měsíců těm talentovaným, případně až rok při horší sportovní průpravě.
Proč se vlastně nevěnuješ klasickému fotbalu nebo futsalu – to se ti nechce běhat?
Upřímně? Nechce. Fotbal jsem samozřejmě hrával úplně od mala, ale jako brankář. Mám velmi rychlé reflexy, tak se daly zužitkovat v bráně lépe než při devadesátiminutovém běhu. Bohužel ale zlomené zápěstí tak trochu moji kariéru ukončilo dříve, než jsem chtěl. V dnešní době hraju občas nějaká exhibiční utkání. Jsem většinou v poli, kde všichni čekají zázraky a kličky, ale dost se bojím o kotníky, tak to nechávám raději na přestávkový program o poločase. Když už běhám, tak trochu netradičně s míčem ve vzduchu při mých oblíbených „žonglech“, kdy se snažím o překonání delších vzdáleností, aniž by míč spadl. Pár kilometrů se dá zvládnout ve slušném tempu, ale na půlmaraton to zatím není. Pořadatelé by na mě dlouho čekali.
Sleduješ klasický fotbal? Jestli jo, který hráč tě baví a kterému klubu fandíš?
Ano, až je mi to vyčítáno, když se to sejde. V úterní a středeční večery je Liga mistrů, ve čtvrtek Evropská liga a ještě zajímavé víkendové zápasy. V Evropě mám nejraději Bayern Mnichov, u nás Spartu, ale poslední dobou je to hodně utrpení. Nejlepší liga je pak podle mě jednoznačně Premier League.
Kde je nejlepší možnost tvůj sport vidět na špičkové úrovni? A kde tebe?
Poslední dobou soutěží bohužel trochu ubývá a i mých účastí na nich, což však kompenzuji větším počtem vystoupení, kterých mám téměř dvě stě každý rok. V rámci nich ukazuji své vítězné sestavy z mistrovství světa ve footbagum a také své nejlepší freestyle fotbalové sestavy a triky. Světová špička freestyle fotbalu ale předvede věci o třídu jinde. Někteří hráči třeba chodí po rukou a přehazují míč nahoře na podrážkách, je to parádní podívaná.
Akrobatické triky s míčem mám spojené s teenagery nebo klukama kolem dvaceti. Jak zvládáš stárnout? A co budeš dělat po konci „závodní kariéry“?
Je to tak, ve dvaceti se salto učí snadno, ve třiceti to už prakticky nejde. Moje škála triků se liší, ale zvládnul jsem i trochu té akrobacie, a dám vyniknout tradičním a v dnešním době možná i více neobvyklým triků z éry minulé. Ve freestyle fotbalu mám výhodu celé jedné kategorie triků, kterou jsem si „přinesl“ právě z footbagu, konkrétně zastavování míče jen na místo kopání. Pomůže to při konzistenci, zdvojnásobí možnosti a naprostá většina světových freestyle fotbalistů se mi v této kategorii nepřiblíží ani obtížnostně. Kromě toho se již několik let také věnuji moderování nejrůznějších druhů akcí, až tedy nohy jednou přestanou fungovat, věřím, že to za ně vezmou hlasivky.
Jsi už zasloužilý „freestyle fotbalista“? Uznávají tě ti hodně mladí, nebo jsi naopak „dinosaurus“?
Já naopak myslím, že toho mám ve freestylu ještě spoustu před sebou. Hodně kluků se mě ptá, jak se co naučit, že jsem jim líbí některé moje triky, které u nikoho jiného neviděli a chtějí vědět jak na ně a podobně. Pozitivních ohlasů je opravdu hodně a někdy mi i trvá, než se ke všem odpovědím dostanu, ale vím samozřejmě i o negativních názorech. Někomu vádí můj komerční přístup k freestylu, že ho ukazuji v televizi, na akcích a podobně. Zkrátka, že se freestylem živím, namísto toho aby to byl jen koníček. Z mého pohledu jedině profesionální sporty mají šanci na přežití a tak k tomu i přistupuji. Myslím, že jsem pro rozšíření freestylu u nás udělal hrozně moc, tak mám čisté svědomí, ale pochopitelně se člověk každému nezavděčí.
Objevil ses v řadě reklam – můžeš to nějak přiblížit? A tvoje dojmy a historky z natáčení?
Každá reklama je vždy pořádné dobrodružství, obzvlášť ty zahraniční, v Chorvatsku mě nechali dělat triky s míčem na korbě kamionu za jízdy, ve Francii narvali tři natáčecí dny do jednoho, a pak jsem nemohl pomalu dojít ani do hotelového pokoje, v Hongkongu jsem naopak celou svoji účast v reklamním spotu natočil na první záběr za dvě minuty a na jednom natáčení v ČR jsem se na začátku bouchnul o nízký strop na schodech a půl dne točil s otřesem mozku. Člověk nikdy neví, co ho kde bude čekat.
Vystupoval jsi někdy v cirkuse? A jaký je tvůj vztah k cirkusu – vždyť jsi vlastně něco jako žonglér a artista…
Základ by tam možná byl, ale snažím se freestyle od cirkusu při prezentacích oddělovat, tzv. žonglování je pouze úplný základ a ve freestylu jde hlavně o kreativitu, vymýšlení kombinací, triků, překonávání výzev a ne tak úplně o opakování nadrilovaných a připravených prvků. Nicméně freestyle fotbal, nebo alespoň některé jeho kategorie, svůj původ v cirkusu má.
Jak se dá uživit freestyle fotbalem profesionálně?
Ve freestylu člověka soutěže neuživí, prize money jsou jen zřídka, u nás vůbec, takže pokud se někdo chce něčím podobným živit a být profesionál, musí ho živit vystoupení a právě reklamy, případně tréninky mladších. Sponzoři jsou také možností, ale přeci jen ti se raději orientují na klasický fotbal. Profesionálních freestylistů je ve světě jen málo, ale já doufám, že i naše disciplíny se budou do povědomí dostávat čím dál víc a do budoucna bude freestyle každý znát!
