Micuko Aojama byla vůbec jednou z prvních lidí japonské národnosti usazených v daleké Evropě. Neurozená Japonka se provdala za šlechtice usedlého v Čechách. Společný život pak trávili na poběžovickém panství.
Ke konci 19. století se Heinrich von Coudenhove-Kalergi dostal jako rakousko-uherský diplomat do Japonska. Šlechtic v Tokiu potkal sedmnáctiletou krásku Micuko Aojamu, kterou zaměstnal jako hospodyni. Vzájemná přitažlivost dvojice, mezi kterou kromě kulturního byl i věkový rozdíl, rychle změnila pracovní poměr v milostný.
Micuko, která se původně školila na gejšu, však pocházela z neurozené krve tokijského obchodníka se starožitnostmi a tak sňatku zpočátku nebylo přáno. Po neustálém naléhaní bylo zamilovanému páru dáno povolení ze strany rakousko-uherského i japonského ministerstva zahraničí – 16. května roku 1892 se tak v Tokiu stali manželským párem.
Ještě v Japonsku se neobvyklému páru narodily dvě děti, jedním z nich byl i Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi, budoucí spoluzakladatel Panevropské unie. Dalších pět se již narodilo na poběžovickém panství v západních Čechách, kam rodina přesídlila roku 1896 po skončení Heinrichovy japonské mise.
Poběžovický zámek s japonskou zahradou.
Micuko, nyní již poběžovická hraběnka Coudenhove-Kalergi, přestoupila na katolickou víru, začala neúnavně studovat francouzštinu, němčinu, matematiku, zeměpis i historii. Poklidný život v Čechách trval deset let, roku 1906 totiž Heinrich náhle zemřel.
Japonské hraběnce se sedmi dětmi, jazykovou bariérou a steskem po domově tak připadla náročná správa celého panství. S další ránou osudu – první světovou válkou, na jejíž frontu museli narukovat i dva její synové, zřídila v nedaleké Pivoni vojenský lazaret.
S koncem války odešla s dcerou Olgou do Vídně, nedaleko které také roku 1941 ve věku 67 let zemřela, aniž by se kdy znovu podívala do rodné země.
Jan Králík
