Právník a politik, který usiluje o sjednocení české pravice a obnovení kultivovaného politického prostředí, bez kterého se Česko těžko pohne dále.
Politika jej zajímala už na střední, a dokonce už i na základní škole. A aktivně se už od dětství politikou i zabýval. Byl členem různých dětských a školních parlamentů. V osmnácti letech vstoupil do Mladých konzervativců, největší mládežnické politické organizace v Česku, a devět let byl jejím předsedou. I díky tomu mohl hojně nabývat zkušenosti ve vyspělých západních demokraciích, zejména v Německu a Velké Británii. Vystudoval právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni.
Jaký motiv vede člověka k politice, kterou mnozí, zejména v mládí, přecházejí nezájmem nebo ji rovnou zatracují? „Nebylo mi lhostejné, co se děje v mém okolí, v mém městě, v mé zemi. Ale pohnutky pro vstup mohou být i velmi bezprostřední: když vás například štve, že neustále na dálnici stojíte v zácpě, protože má jen dva pruhy, nebo že někde dálnice vůbec není, kde by měla už dlouho být. Nebo váš štve, že město nakoupilo předražené tramvaje nebo že hodiny stojíte na dálnici v zácpě, že se kupují předražené tramvaje, že není opravená dálnice nebo že se téměř nestavějí nové byty.“
Poté si dal od politiky pauzu a intenzivněji se věnoval advokacii a marketingu a působil také jako ředitel jedné regionální televize. Je členem Hospodářské komory, a i vzhledem k tomu, že se zaměřuje na právo týkající se energetiky, je místopředsedou energetické sekce komory. Jenže když politika někoho baví, je velmi těžké ji opustit natrvalo. „Jsem pravicově smýšlející konzervativec a fandím zavedeným stranám. Štvalo mě, jak je u nás pravice rozdrobená a vznikají stále nové a nové strany,“ vysvětluje Jiří Fremr. Je o tak. Na jedné straně je Andrej Babiš s dokonalým marketingem a velkou mašinerií, který ostatní zválcoval například tím, že si zvýšením důchodů získal seniory. Na druhé straně je zdecimovaná levice a rozdrobené pravicové strany, které se nedokážou domluvit. A právě zde vidí Jiří Fremr svůj úkol: napomoci sjednocení české pravice.
„O spolupráci by se měly pokusit čtyři pravicové strany: ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Jednoznačně by se opět měly spojit TOP 09 a STAN. Piráty ponechává Jiří Fremr stranou: považuje je za nové levicové populisty pro mladé lidi, bez atraktivního programu a bez odborného zázemí. „V Evropě jsou už piráti na značném ústupu, a věřím, že jejich popularita poklesne i tady,“ vysvětluje politik, který vedl úspěšné volební kampaně TOP 09 na pražský magistrát a do evropských voleb. Důležité je podle něj přivést do politiky mladé a zajímavé lidi. „Často jsem narážel na to, že generace politiků, kteří tu jsou od 90. let, něco jiného proklamují a něco jiného dělají. A také nechtějí, aby se do politiky dostávali noví lidé,“ říká. Největším kamenem úrazu toho, aby se pravice spojila, jsou osobní animozity.
„Jestli se to má změnit, musejí přijít noví lidé. Tato země to potřebuje, bez obměny se toho moc nepohne. Je na současných představitelích, zda budou schopni udělat to, co se stalo v Polsku nebo na Slovensku, kde se menší strany spojily, aby měly šanci volby vyhrát. Pokud tu bude tři až pět menších stran, příští volby zase vyhraje Andrej Babiš.“ „Hlavně ať už nikdo nezakládá nové strany! Ať lidé vstoupí do stávajících stran,“ vyzývá Jiří Fremr. Když se někomu strana nelíbí, tak by měl do ní vstoupit a snažit se ji změnit zevnitř. Zakládání dalších a dalších stran je podle Fremra nezodpovědné. A co by sjednocená pravice měla přinést občanům? „Spíše než rozdávat peníze a kupovat si tak hlasy voličů, je třeba podporovat vzdělání, investovat do infrastruktury a podpořit výstavbu bytů.
