Pouze pro chvilkové a kruté pobavení měla na univerzitních studiích posloužit přítomnost dvacetišestileté Elizabeth. Obor, tehdy dominovaný výhradně muži, nakonec dostudovala jako nejlepší z ročníku.

První žena, která kdy v USA vystudovala lékařství, by se zřejmě nezapsala do medicínských dějin, nebýt skupiny mladých studentů, která se jednomyslně rozhodla, že do svých univerzitních řad přijme zástupkyni „slabšího pohlaví“. Nejednalo se však o odraz jejich progresivního myšlení, ale o pouhý žert.

Elizabeth Blackwell, narozená roku 1821 v anglickém Bristolu, se do Spojených států dostala, ještě jako malá, se svojí početnou rodinou. Milující a liberálně smýšlející rodiče neodepřeli žádnému z vlastních dětí možnost splnit si (v té době i zdánlivě nesplnitelné) sny. I přes finanční těžkosti tak dopřáli kvalitní vzdělání nejen svým synům, ale i dcerám.

FOTO: Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou

Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - _118282926_elizabethElizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - Elizabeth_Blackwell_NLM_02Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - Elizabeth_Blackwell,_1905Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - _118282923_gettyimages-51887403Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - Young_Henry_B_Blackwell
Další fotky
Elizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - Elizabeth_BlackwellElizabeth Blackwell – nebýt krutého vtipu, nestala by se první vystudovanou lékařkou - _118282925_hi067047493

Z rodiny Blackwellů tak vyrostla generace plná nepřehlédnutelných osobností – politiků, abolicionistů, spisovatelek, novinářek, umělkyň a lékařek. Právě po lékařském vzdělání prahla třetí nejstarší z celkem devíti dětí – Elizabeth.

Studium medicíny však bylo Elizabeth, jako ženě dle tehdejšího přesvědčení intelektuálně podřadné mužům, po léta odepíráno. Až roku 1847 došlo k neobvyklé, zato osudové situaci. Představení newyorské univerzity Geneva Medical College s děkanem v čele si nevěděli rady s netradiční přihláškou očividně talentované a ambiciózní ženy. Rozhodnutí tak nechali na samotném studenstvu.

K hlasování bylo povoláno sto padesát studentů (mužského pohlaví), kteří měli rozhodnout o tehdy radikálním kroku. Pokud by byť jeden jediný z hlasujících volil proti, Elizabeth by se rozplynula další šance k vysněnému vzdělání. Studentská rada nakonec hlasovala všema sto padesáti pro, čistě jen pro pobavení.

Úsměvy z tváří Elizabethiných studentských kolegů rychle zmizely. Po počáteční ostrakizaci a mentální šikaně ze strany učitelů, spolužáků, ale i pacientů se odhodlané studentce dostalo uznání. O dvě léta později roku 1849 se Elizabeth Blackwell stala první ženou, která v USA dosáhla moderního lékařského vzdělání. Na akademický titul dosáhla jako nejlepší z ročníku. Při promoci děkan na Elizabethinu počest vstal z křesla a hluboce se uklonil.

Exotická kráska Dido Belle se narodila do otroctví. Nakonec se stala plnohodnotným členem rodiny aristokratů

Z Elizabeth se nakonec kromě lékařky stala i známá spisovatelka, feministka a lidskoprávní aktivistka. Mladší sestra Emily Blackwell zanedlouho následovala Elizabethiny kroky a roku 1854 se stala v pořadí třetí vystudovanou lékařkou v Americe.

Elizabeth zemřela roku 1910 v rodné Anglii, stále nesoucí své rodné jméno – stejně jako ostatní čtyři sestry Blackwellovi se nikdy neprovdala.

Jan Králík

Komentáře