Existoval pouhý rok, ale přesto zničil životy tisíců nevinných lidí a ovlivnil bytí těch, kteří měli možnost nahlédnout i jen na pouhý zlomek brutálních zvěrstev, jež se mezi táborovým ostnatým drátem odehrávala.
Pracovní tábor Ohrdruf, nedaleko německého města Gotha, vznikl listopadu roku 1944. Později se stal pobočným koncentračnímu táboru Buchenwald. Název „pobočný“ ale nic nezlehčuje na nepředstavitelných krutostech, které se v komplexu za krátkou dobu odehrály.
Vězni fungovali jako pracovní síla pro projekt výstavby plánované železnice, která však, díky rychle postupujícím americkým jednotkám, nebyla nikdy dokončena. Ohrdruf se tak na začátku května roku 1945 stal úplně prvním nacistickým koncentračním/pracovním táborem osvobozeným Američany.
Při vstupu 4. obrněné a 89. dělostřelecké divize do tábora Ohrdruf lemovala kroky vojáků alej ze stovek mrtvých těl. Některé z hald mrtvol byly zasypány vápencem (důvodem byla snaha o odstranění mrtvolného zápachu) nebo zčásti sežehnuté na rychle sestrojených hranicích.
Objevení tábora Ohrdruf otevřelo doširoka oči mnohým americkým vojákům, kteří se stali jedněmi z prvních svědků „zvenčí“ nacistických zvěrstev, jež dosud přesahovala veškerou morbidní imaginaci. Do tábora Ohrdruf tak osobně přijeli i samotný Dwight D. Eisenhower, tehdejší vrchní velitel západních spojeneckých expedičních sil v Evropě a pozdější americký prezident, a George S. Patton, generál armády USA.
Eisenhower krátce po inspekci, která na něm zanechala následky po celý život (do svého deníku později napsal, že se “jednalo o ten nejděsivější pohled, co kdy spatřil“), informoval Washington slovy: „Věci, jež sem viděl, postrádají slov“ a „ vizuální svědectví a ústní výpovědi o hladovění, krutosti a bestialitě byla tak silná, že se mi udělalo nevolno. Do jedné z místností, v níž bylo nakupeno asi třicet těl nahých mužů, zemřelých vyhladověním, nedokázal George Patton ani vkročit. Řekl, že kdyby tak učinil, bylo by mu zle. Dovnitř jsem tedy vstoupil sám, abych mohl potvrdit svědectví o těchto věcech z první ruky, v případě, že by se v budoucnu rodila tendence shazovat tato obvinění pouze na „propagandu“.
Dnes z tábora Ohrdruf, v němž zemřelo asi sedm tisíc lidí, zbylo pouhých pár muničních bunkrů, které jeden čas sloužily i jako přístřeší pro ohrdrufské vězně.
Jan Králík
