V roce 1991 se v Ötztalských Alpách našla mumie ledového muže Ötzi. Dnes, po dvaceti sedmi letech, vědci díky moderním technologiím zjistili, jaké jídlo si nejstarší známá evropská přirozená lidská mumie dala před smrtí k obědu.
Mumii Ötziho objevili v září 1991 dva němečtí poutníci v blízkosti hor Similaun a Hauslabjoch na hranici mezi Rakouskem a Itálií ve výšce 3210 metrů. Poté ostatky Ötziho putovaly do archeologického muzea v Bolzanu. Od té doby se vědci snaží získat o mumii, která je v Bolzanu vystavená dodnes, co nejvíce informací.
Ötzi byl přibližně 165 cm vysoký, vážil asi 50 kg a jeho věk se odhaduje na 45 let. Zemřel po zásahu šípem vystřeleným zezadu, přičemž poslední dva dny prý prožil v naprosté bezradnosti. Kromě příčiny smrti a řady poznatků o výživě Ötziho vědci zjistili také to, že jeho chrup vykazoval kazy. Známa je i barva očí, DNA a krevní skupina stejně jako to, že trpěl alergií na laktózu a byl tetovaný. Jeho tetování, řada krátkých, tmavých a souběžných čar, mělo léčit záněty kloubů. Jednalo se o prastarou akupunkturu.
Velmi zachovalá přírodní mumie člověka, který žil v období mezi roky 3 400 až 3 100 př. n. l., nabízí nebývalý pohled na Evropany doby měděné. Spolu s mumií totiž byly nalezeny i zbytky jeho oděvu, bot a výbavy. Ta sestávala z měděné sekery s tisovým topůrkem, pazourkového nože s jasanovou rukojetí, toulce se šípy s pazourkovými hroty a nedodělaného luku. Zajímavý byl také nález kousku pyritu a zápalné hubky v jeho opasku. Ötziho halila suknice z kozí kůže, oblékal si kožené návleky a kabát, přes který měl svrchník sešívaný zvířecími šlachami. Hlavu si chránil čepicí z medvědí kůže a boty si vycpal trávou, aby mu bylo tepleji. Mohl být šamanem, protože používal houby s léčivými účinky.
Zajímavý je i nejnovější objev. Vědcům se pomocí moderních technologií podařilo zjistit, co měl ledový muž k obědu. Jako poslední jídlo před smrtí si dal maso kozoroha a jelena, obilniny a také značné množství tuku. Odborníky udivilo, že tuk tvořil zhruba polovinu obsahu žaludku. Šlo prý pravděpodobně o zásobu energie, kterou Ötzi potřeboval během pohybu ve velkých výškách. Vyplývá to z analýzy jeho žaludku, kterou nedávno provedl mezinárodní tým expertů vedených Maxem Maixnerem z institutu pro výzkum mumií v italském Bolzanu a uveřejnil ji v odborném časopisu Current Biology.
Značná nadmořská výška a chladné okolí vyžadují optimální výživu, aby se předešlo rychlému nástupu pocitu hladu a ztrátě energie. Ledovcový muž si byl podle všeho plně vědom, že tuk je výborným zdrojem energie, upřesnil vědec Albert Zink, který se podílel na zpracování studie.
Že Ötzi jedl kozoroha, zjistili vědci už v roce 2002 při analýze jeho střev. Nynější studie potvrdila, že kozoroha a jelena pozřel i na sklonku svého života. V případě kozoroha šlo jednoznačně o maso, zatímco v případě jelena není jasné, zda se jednalo o maso či vnitřnosti. Žaludek Ötziho podle vědců obsahoval navíc stopy po jedovatých kapradinách. Je možné, že je pozřel nedopatřením anebo jimi chtěl řešit žaludeční potíže.
Petra Vomelová
Podívejte se, jak archeologové v íránském dolu odkrývají obdivuhodně zachovalá těla starověkých horníků.
