Americký park ranger je držitelem kuriózního světového rekordu – celkem sedmkrát byl „zasažen shůry“ přírodní silou, která by mnohé stála život. Sullivan vždy vyvázl zdráv, svůj život však nakonec ukončil vlastní střelnou zbraní.
Roy Cleveland Sullivan se narodil roku 1912 v americkém státě Virginia – místě, kde se poměrně často vyskytují silné bouřky doprovázené smrští divokých blesků. Už jako dítě byl prý při sklízení obilí kosou zasažen bleskem, série zdokumentovaných úderů začala až rokem 1942, kdy pracoval jako park ranger.
Za své pětatřicetileté působení v národním parku Shenandoah jej mocná přírodní síla zranila celkem sedmkrát. I když je šance zasáhnutím bleskem minimální, Sullivan, i kvůli povaze své práce, působil jako lidský hromosvod.
První příhoda byla zároveň tou nejničivější. Ukrytý na posedu, bez hromosvodu, mu po zásahu elektrický výboj prošel pravou nohou, popálil palec a v botě vytvořil „pěknou“ díru.
Druhé „políbení“ bleskem přišlo až o několik desítek let později při jízdě autem, které by obvykle mělo působit jako Faradayova klec. Blesk v tomto případě nejprve zasáhl stromy v blízkosti, odklonil se a otevřeným okénkem zasáhl Sullivana. Ten okamžitě ztratil vědomí, přišel o obočí, řasy i vlasy. Vůz pokračoval v jízdě, vzplanul a zastavil se až po nárazu nedaleko strmého útesu.
Na Sullivana, jehož okolí i on sám začal být paranoidní a věřit, že jakousi zvláštní silou blesky přitahuje, čekalo ještě dalších pět prapodivných zásahů. Poslední roku 1977 při rybaření, během kterého se kromě blesku musel zároveň poprat i s hladovým medvědem.
Zásahům se však nevyhnula ani Sullivanova žena, kterou jednou blesk zasáhl při věšení prádla (přítomen byl mimochodem i Sullivan, který však tentokrát vyvázl bez zranění) – blesky u Sullivanů prostě kolovaly v krvi.
Série zvláštních událostí, které jakoby usilovaly o Sullivanův život, ukončil park ranger sám roku 1983. Kvůli neopětované lásce si prostřelil hlavu. Bylo mu sedmdesát jedna let.
Jan Králík
