Z „obyčejné“ prodavačky Violette Szabové se vyklubala statečná špionka, která nečekala na nejistý výsledek druhé světové války, ale nasadila svůj vlastní život při tajných operacích. Smrt na ni čekala v Ravensbrücku.
Narodila se roku 1921 anglickému otci a francouzské matce v Paříži, dětství a dospívání ale prožila se svými čtyřmi bratry v Londýně. Violettu otec vychovával stejně jako své syny – od malička vynikala nejen v atletice, gymnastice, cyklistice, ale i ve střílení. Společenské děvče, oblíbené ve svém anglickém kolektivu jako cosi exotického kvůli své schopnosti mluvit plynně francouzsky, odešlo ze školy ve 14 letech, aby pracovalo v obchodu s korzety.
V Londýně na počátku války prodávala parfémy, později se přidala k ženské pozemní armádě a nakonec pracovala ve zbrojovce. Roku 1940 ji matka na svátek osvobození Bastily vyslala najít francouzského vojáka, který by s nimi zasedl k prostřenému stolu. Devatenáctiletá Violette přivedla o dvanáct let staršího Éttiena Szaba, který se za pouhých pár týdnů stal jejím manželem. Éttiene ale za nedlouho zemřel při válečné akci v severní Africe.
Violette v nepřítomnosti manžela doma porodila dcerku Taniu, kvůli níž přerušila svůj ATS trénink. Po jejím narození se přidala k SOE (oddělení pro zvláštní operace – sekce britské zpravodajské služby MI6). Jako extrémně užitečná osoba díky své schopnosti mluvit anglicky i francouzsky byla Violette posléze trénovaná pro zahraniční mise. Při tréninku seskoku z letadla si ošklivě vyvrkla kotník – zranění, které ji později stálo zatčení.
Violette při rekonvalescenci se zraněným kotníkem.
První mise proběhla úspěšně roku 1944 na území nacisty okupované Francie. Violette měla zjistit, co se stalo se skupinou Salesman operující v Normandii. Vrátila se se smutnými zprávami – členové Salesman byli pozatýkáni gestapem. Druhá a pro mladičkou Violette fatální mise, na kterou se dobrovolně přihlásila, měla za cíl založit novou skupinu Salesman II.
Při akci na francouzském území, kvůli nepřipravenosti místních partyzánů, spolu se svými kolegy nečekaně narazili na zátarasu hlídanou 2. tankovou divizí SS. Plně vyzbrojení špióni se pokusili o útěk, Violette si při úprku vyvrkla svůj zraněný kotník a nemohla běžet dál. Odmítla pomoc svého přítele Dufoura a místo toho mu poskytla krycí palbu. Violette byla zatčena a spolu s dalšími zadrženými špiónkami poslána do ženského koncentračního tábora Ravensbrück.
Szabovou popravili 5. února roku 1945 po roce tvrdých prací, klečící, střelou do hlavy zezadu, po boku dalších kolegyň, které byly tak zesláblé a neschopné chůze, že byly na popravu doneseny – Denise Blochové a Lilian Rolfeové. Po Étiennovi a Violette zůstal doma jejich vlastní živoucí odkaz – malý sirotek Tania, která po válce převzala válečná vyznamenání svých statečných rodičů.
Jan Králík
