„Řím nebyl vybudován za den“ a stejně tak ani jeho dosud nejvěrohodnější plastický model, k jehož stvoření věnoval italský architekt téměř čtyřicet let práce. Podívejte se na úchvatný model Říma a celoživotní dílo jednoho člověka.

Zrod sádrového modelu starověkého Říma, známého také jako „Il Plastico“ má za sebou temnou minulost. Popud k jeho vytvoření zadal italskému architektu a archeologu Italu Gismondimu roku 1933 fašistický diktátor Benito Mussolini – ten v nejdetailnějším modelu slavného hlavního města prastaré říše viděl skvělý nástroj fašistické propagandy.

FOTO: Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma

Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - 5911810278_848065e66d_bProleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - FeliceCalchi_Roma_Antica 9Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - 502577701_b468bb19a9_bProleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - FeliceCalchi_Roma_Antica 11Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - FeliceCalchi_Roma_Antica 4
Další fotky
Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - FeliceCalchi_Roma_Antica 10Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - Model-of-Ancient-Rome-the-Diocletianus-Baths_ModifiedProleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - d4771e00499dff59d467b9dec05e6b55Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - FeliceCalchi_Roma_Antica 1Proleťte se nad nejvěrohodnějším modelem antického Říma - unnamed

„Zmenšený Řím“ budovaný od roku 1935 však začal žít vlastním životem i po konci druhé světové války a pádu fašistické diktatury. Sádrový model o měřítku 1:250 se stal jedním z nejvyhledávanějších zmenšenin Říma mezi vědci a akademiky pro svou detailnost a věrohodnost.

Italo Gismondi (1887-1974)

Model je podobou Říma ve 4. století našeho letopočtu za vlády císaře Konstantina, sestavený z informací z 46 různých map antického města. Rozlohou zabírá téměř sedmnáct metrů na šířku a sedmnáct metrů na délku, kromě sádry je vyztužen kovem a plátnem. Gismondi na svém Římu pracoval až do roku 1971, tedy celých třicet šest let – o tři roky později zemřel ve věku 87 let.

Záhadná „brána do pekel“ usmrcovala vše živé, jen antičtí kněží byli imunní. Dnes už se ví proč

Pohledem na Řím jak jednou ve své slávě skutečně vypadal se dnes mohou kochat nejen badatelé, ale i běžní návštěvníci – model, který posloužil i k pár scénám z filmu Gladiátor, je vystaven v Muzeu římské civilizace (Museo della Civiltà Romana) kde jinde než v Římě.

Jan Králík

Komentáře