„Řím nebyl vybudován za den“ a stejně tak ani jeho dosud nejvěrohodnější plastický model, k jehož stvoření věnoval italský architekt téměř čtyřicet let práce. Podívejte se na úchvatný model Říma a celoživotní dílo jednoho člověka.
Zrod sádrového modelu starověkého Říma, známého také jako „Il Plastico“ má za sebou temnou minulost. Popud k jeho vytvoření zadal italskému architektu a archeologu Italu Gismondimu roku 1933 fašistický diktátor Benito Mussolini – ten v nejdetailnějším modelu slavného hlavního města prastaré říše viděl skvělý nástroj fašistické propagandy.
„Zmenšený Řím“ budovaný od roku 1935 však začal žít vlastním životem i po konci druhé světové války a pádu fašistické diktatury. Sádrový model o měřítku 1:250 se stal jedním z nejvyhledávanějších zmenšenin Říma mezi vědci a akademiky pro svou detailnost a věrohodnost.
Model je podobou Říma ve 4. století našeho letopočtu za vlády císaře Konstantina, sestavený z informací z 46 různých map antického města. Rozlohou zabírá téměř sedmnáct metrů na šířku a sedmnáct metrů na délku, kromě sádry je vyztužen kovem a plátnem. Gismondi na svém Římu pracoval až do roku 1971, tedy celých třicet šest let – o tři roky později zemřel ve věku 87 let.
Pohledem na Řím jak jednou ve své slávě skutečně vypadal se dnes mohou kochat nejen badatelé, ale i běžní návštěvníci – model, který posloužil i k pár scénám z filmu Gladiátor, je vystaven v Muzeu římské civilizace (Museo della Civiltà Romana) kde jinde než v Římě.
Jan Králík