Anglo-zanzibarská válka stihla začít a rovnou i skončit během necelé jedné hodiny roku 1896. Během pouhých pár desítek minut však padlo na pět set Zanzibařanů, kteří proti anglickému námořnictvu jednoduše neměli šanci.
Od roku 1890 spadal zanzibarský sultanát pod britskou koloniální říši. Protektorátní území osudného roku na oko spravoval sultán Hamad bin Thuwaini, udržující s Brity mírový nebo spíš poslušný vztah. Sultánův synovec Khalid bin Bargash se však mezi ony poslušné loutky nepočítal.
Náhlá smrt strýce dne 25. srpna Khalida zřejmě vůbec nepřekvapila, neboť o pár hodin později se už úspěšně „přestěhoval“ do nebožtíkova paláce. Je dost možné, že svého strýce nechal sám otrávit. Nepředvídatelný Khalid se rychle chopil moci nad Zanzibarem a odmítl na příkaz Britů abdikovat.
Raději shromáždil armádu o 2800 poměrně dobře ozbrojených mužích a okolí svého paláce obrnil kanóny – bývalými diplomatickými dary patřícími zesnulému sultánu. V nedalekém přístavu zakotvil ozbrojenou jachtu HHS Glasgow, také z majetku bývalého vládce.
Britské královské námořnictvo na místo rodícího se konfliktu vyslalo 27. srpna 1896 válečnou flotilu čítající tři moderní křižníky a dva dělové čluny. Na britské straně stál zbytek „věrné“ zanzibarské armády o síle 900 mužů pod velením bývalého poručíka královského námořnictva, generála Lloyda Mathewese.
HHS Glasgow roku 1890.
Snaha o mírovou dohodu nepřinesla žádné ovoce. Khalid bin Bargash sice nevěřil, že Britové skutečně zaútočí, ale po vypršení ultimáta o deváté hodině ranní začala palba z britských lodí.
Zdi paláce, z velké části vystavěného ze dřeva, byly proti britským zbraním jako domeček pro panenky. Sultán v momentu prchl, zmatení vojáci na jeho straně se však ještě několik desítek minut pokoušeli bránit. Po 38 minutách nakonec klesla ke dnu i jachta Glasgow a válka byla u konce. Většina z pěti set obětí včetně civilistů zemřela uvnitř hořícího paláce. Na britské straně byl pouze jeden lehce raněný.
Khalid bin Bargash se uchýlil na území německé ambasády, nakonec uprchl a nějaký čas žil v exilu. Zajat byl Brity roku 1916, ale bylo mu dovoleno dožít v keňské Mombase, kde zemřel roku 1925.
Jan Králík
