Schyluje se k revoluci v trestání firem? Novinky v trestním řádu platné od října 2020 tomu nasvědčují. Cílem je trestat firmy pokud možno tak, aby to nevedlo k jejich likvidaci, ale k jejich nápravě. Jak moc se ale daří prosadit tento přístup do justiční praxe a nenechat ho jen na papíře? V tomto kontextu bude obzvláště zajímavé sledovat v dubnu, jak dopadnou společnosti namočené do kauzy Rath…
Trestní odpovědnost právnických osob platí v Česku již desátý rok. Za tu dobu byly zahájeny již tisíce trestních stíhání a počet odsouzených společností začíná chytat dynamiku. V roce 2019 jich bylo 127, v loňském roce už 160. Vrabci na střechách všech soudních budov si proto již delší dobu cvrlikají o tom, že z poměrně běžného nástroje vyspělé části světa se v Česku stal dobře namazaný mlýnek na firmy v netrpělivých rukou státních zástupců. A že je tuto praxi třeba změnit.
Novela trestního řádu především rozšiřuje možnosti dohodnout se o vině a trestu. Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud se státní zástupce domluví s obhájci, i velká trestní kauza může skončit „jen“ mastnou pokutou, a dokonce zcela bez soudu. Novela také zavádí u některých trestů dřívější výmaz z rejstříku trestu. Obě novinky jsou hodně důležité, protože praxe ukazuje, že fakticky zlikvidovat firmu lze za určitých podmínek i zákazem účasti ve veřejných zakázkách či prostým uveřejněním rozsudku, tedy na první pohled mnohem mírnějšími tresty než zákazem činnosti.
Tento trend naprosto souzní s přístupem běžným v zahraničí. Vždyť i největší korupční skandál soukromé společnosti všech dob se nedávno vyřešil pouhou pokutou! Pravda, pokutou grandiózní. Výrobce letadel Airbus prokazatelně uplácel veřejné činitele na 16 zahraničních trzích, a získával tak výhodu k získání lukrativních objednávek na komerční letadla. Byla to nakonec drahá legrace, protože úřadům ve Francii, Británii a USA musel zaplatit v přepočtu přes 90 miliard korun. Díky tomu se však zcela vyhnul trestnímu stíhání, kvůli kterému by mu hrozilo odstřižení od veřejných zakázek v EU i USA.
To z malého českého justičního rybníčku vylovili rybáři ze státního zastupitelství o dost menšího sumce, ovšem o to drsnější osud mu chystají. Největší české stavební firmě Metrostav hrozí v nejsledovanějším současném soudním procesu 3 roky bez veřejných zakázek a státní zástupce v odvolání požaduje dokonce 10 let! Což by byl vrchol ekonomické absurdity i na divoké evropské poměry. Pokud by takový trest dopadl na společnost, která žije z výstavby dálnic, železnic, metra a dalších velkých infrastrukturních staveb, mělo by to podobné následky jako zákaz operací pro nemocnici či zákaz vyučování pro školu. Nebo jako zákaz vyrábět letadla pro Airbus.
To samozřejmě neznamená, že v korupčních kauzách by měly padat výlučně hlavy fyzické, a ne ty právnické. Potrestejme i firmy a potrestejme je tvrdě – dejme však dobrý pozor na to, aby trest odnesl pouze viník a aby platil v té samé měně, v níž se obohatil. Dosáhl-li někdo skvělého hospodářského výsledku díky uplácení zadavatelů, nechť platí jako mourovatý, aby si příště rozmyslel, jestli mu to za to stojí. V případě kreativního justičního přístupu naproti tomu může trest dopadnout nejen na firmu, ale i na celý obor, případně ekonomiku, tedy na celé zástupy nevinných.
Jednoduchá ekonomická úvaha: Zaříznutí největšího hráče na trhu možná prospěje jeho konkurentům, rozhodně však neprospěje tisícům zaměstnanců a jejich rodinám, subdodavatelům, konkurenčnímu prostředí, cenám ani kvalitě zakázek. Jde-li nota bene o takřka jedinou velkou českou firmu, která odvádí veškeré daně v ČR, počítejme s tím, že výživný zářez pocítí veřejné rozpočty, již notně zpustošené koronakrizí, inflačním zemětřesením a energetickou krizí.
Likvidace Metrostavu by jistě vypadala impozantně a možná by leckomu dala do rukou i pár trumfů do předvolebního mariáše. Pravděpodobně by však šla i proti duchu aktuální legislativy. V Česku totiž už dávno neplatí, že trestný čin se musí posuzovat podle zákona účinného v době, kdy byl spáchán, ale má být posuzován podle nejmírnějšího zákona, který je účinný při dokončení soudního procesu. Proto si dovolím v případě největší stavební firmy v Česku vznést jedno doporučení: Pokud se prokáže její vina, potrestejme ji vysokou pokutou a zároveň ji dejme šanci si trest odpracovat. Jinými slovy: Dejme Metrostavu flastr, ale nechme ho stavět.
Jiří Vrátný
