Zpovykaní Pražáci (dle Krnáčové) tvrdí, že jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova v Praze na Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. Ale není to pravda. Pražská média tento „fakt“ stále opakují, narazíte na něj i v učebnicích zeměpisu, brožurách o Praze a slyšíte jej i z úst profesionálních průvodců. Mantra je to lživá. Naštěstí české heslo na Wikipedii již správně uvádí, že se jedná o třetí největší jezdeckou sochu na světě.
Údajně největší bronzová socha husitského vůdce je dílem sochaře Bohumila Kafky, byla odlita až po skončení druhé světové války a odhalena na výroční den bitvy na Vítkově, 1. července 1950. Váží 16,5 tuny, je vysoká 9 metrů a dlouhá 9,6 m. Skládá se ze 120 bronzových částí a téměř 500 šroubů.
Král je větší než zeman Žižka
Prvním králem sjednocené Itálie se stal v roce 1861 Viktor Emanuel II. a na jeho počest vznikl v letech 1895-1911 v Římě monumentální pomník Altar de la Patria. Tato kontroverzní stavba z bílého mramoru se nachází mezi Kapitolským náměstím a Piazza Venezia. Je široká 135 m a vysoká 70 m. Pro srovnání: nedaleké Koloseum měří 188 x 156 x 48,5 m. Kromě hrobu neznámého vojína, u nějž plápolá věčný oheň, je součástí této dominanty také bronzová jezdecká socha Viktora Emanuela II. Ta je přibližně 12 m vysoká a stejně dlouhá a do jejích útrob se vměstná 21 lidí. Vytvořil ji italský sochař Enrico Chiaradia v roce 1901. Bylo to jeho poslední dílo, protože v srpnu téhož roku zemřel. Jedná se o druhou největší jezdeckou sochu na světě.
A největším bronzovým jezdcem je …
… conquistador Don Juan de Oñate. Od roku 2006 se největší bronzová jezdecká socha nenachází v Evropě, ale ve Spojených státech. Tu italskou překonává až o 1,5 metru a celkovou výškou 13,4 m odsouvá Jana Žižku na třetí místo. Přestože je socha španělského dobyvatele stojící před letištěm v texaském El Pasu notoricky známá, Pražáci si stále melou tu svou písničku o své světovosti.
Server sculpture.net uvádí výšku 42 stop, tedy úctyhodných 12,8 m. Podle Wikipedie váží 18 tun. Stejný zdroj ale chybně uvádí výšku – 34 stop, tedy 10,4 m, čímž by socha nedosahovala 12 metrů římské sochy. Správný údaj je ale ten první. Finální odhalení proběhlo 21. dubna 2007 a neobešlo se bez protestů. Proč? Problém sochy není v její velikosti, ale v tom, koho představuje.
Když v roce 1997 město El Paso požádalo sochaře Johna Sherrilla Housera, aby vytvořil sochu zakladatele města, španělského dobyvatele (i když se už narodil v Mexiku) a mořeplavce Dona Juana de Oñate (1552-1626), netušilo se, co všechno na Dona Juana vypluje na povrch. Socha sice představuje konkrétního člověka, raději se o ní dnes ale hovoří jako o soše jezdce. Oñate je totiž jedněmi uznáván za své objevitelské výpravy, druhými pak zatracován pro svou krutost k indiánům. Oñate proslul tím, že když potřeboval udržet kázeň, tak každému vzbouřenci staršímu pětadvaceti let nechal useknout pravou nohu. Odpůrcům vadí ale zejména fakt, že za jeho objevitelským úsilím a mocí stojí tisíce mrtvých indiánských mužů a znásilněných žen.
Paradoxem největších jezdeckých soch je právě fakt, že znázorňují muže, kteří by podle dnešních měřítek představovali masové vrahy, bezkrupulózní gaunery a netolerantní bytosti. Jen ten Viktor Emanuel II. se mezi Žižku a Dona Juana nehodí.
Jan Hogh
A 8 cool míst, která byste měli letos navštívit v Německu, najdete zde.
