Na území antického města Seleuceia Pieria vzniklo před dvěma tisíci lety úchvatné dílo. Jeho budování trvalo téměř sto dlouhých let. Podnět k němu dal císař, který má na svědomí stavbu jednoho ze sedmi divů světa – římského Kolosea.
Město Seleuceia Pieria, založené ve 4. století př. n. l. jedním z velitelů vojsk Alexandra Velikého – Seleukose I. Níkátóra, na území novodobého Turecka, soužilo za dob římské říše jeden velký problém – vodní přívaly a povodně valící se z nedalekých hor.
Problém se rozhodl vyřešit římský císař Vespasian (9-79) výstavbou monumentálního vodního tunelu a kanálů, které by divoké přívaly plné odpadu dokázaly odklonit mimo nejčastěji zasaženou oblast přístavu.
Konstrukce tunelu započala v prvním století našeho letopočtu. Po císařově smrti pokračovala pod dohledem Vespasianova syna a nástupce Tita (39-81) a dokončena byla až ve 2. století za panování císaře Antonia Pia.
Tunel dlouhý 1380 metrů vlastnoručně vykutali do pevné skály římští legionáři, námořníci a vězni pouze za pomoci kladiv a dlát. Celé dílo se skládá z dvojice tunelů, otevřených kanálů a z kamenné hráze. Monumentální tunel přežil po skoro dvě tisíciletí téměř netknutý až do dnešní doby.
Mnohými je skalní výtvor Vespasiana a Tita považován za nejdelší tunel světa, který byl vytesán do skály výlučně za pomoci lidské síly. Od roku 2014 je vodní dílo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Jan Králík