Nalevo stromy, napravo stromy, všude sníh a před vámi otevírající se zatáčka, která vás nutí sešlápnout plynový pedál… A vy přesně víte, co bude následovat. Zadní kola se zakousnou do sněhu a s nevídanou chutí chtějí předjet ta přední. Chce to jemnou práci s plynem, ale na odhadnutí limitů Insignie GSi vám stačí pár desítek kilometrů. A tak si jen minimálními pohyby chodidla vedete auto od zatáčky k zatáčce a v duchu si říkáte: Jak je tohle možné?
Opel Insignia ve své druhé generaci už není tím odulým káčátkem jako dříve. Ano, sice byste na první pohled poznali, že to, co před vámi stojí, je právě Insignie, ale možná byste si spíš říkali, že to je nějaká její mladší sestra, která pravidelně chodí na aerobik. Novinka působí totiž mnohem subtilněji. Zejména přední kapota vypadá nižší a širší, záď vozu je zase na půl cesty mezi sedanem a gran turismem. Designéři odvedli skvělou práci už u „obyčejných“ provedení, GSi je pak třešničkou na pomyslném dortu. Přední nárazník zdobí falešné otvory, díky nimž na první pohled víte, že toto není jen tak nějaká Insignie. Také koncovky dvou výfuků, které jsou po obou stranách zádě, jsou vyvedeny v chromovaném obložení. Přidejte opravdu decentní křidýlko na víku kufru, nízce položené „lízátko“ vpředu, sportovní boční prahy a velká 20palcová kola s brzdami Brembo a máte tichého zabijáka jako z katalogu!
Ona zabijácká image však na první pohled lehce vychladne, když zjistíte, že pod kapotou této Insignie GSi tepe dvoulitrový diesel se dvěma turbodmychadly a výkonem 154 kW. Jenže! Jenže už dlouho jsme neměli tu čest s tak skvěle odladěným nafťákem, nota bene s 8stupňovým automatem a pohonem všech kol. Jak je to možné? Za prvé oněch 154 kilowatt, tedy 210 koní, je docela slušná porce výkonu, pokud nechcete rovnou na závodní okruh. Na dálnici je levý pruh váš, kdykoli se vám bude chtít, a na zasněžených okreskách to je až až. Za druhé díky páčkám pod volantem si můžete samozřejmě řadit, jak chcete, což se v horských zasněžených klikaticích moc hodí. A za třetí, i když je Insignia GSi čtyřkolka, jakmile se dostanete na kluzký povrch, na kterém si chcete hrát, má auto mnohem blíže k zadokolce, a to se počítá! Samozřejmě, pokud si nevypnete stabilizaci, nemůžete čekat nějaké extrémní drifty, ale elektronika je (zejména na sněhu) poměrně hodně benevolentní a tak si můžete tohoto téměř pětimetrového jezevčíka docela slušně vodit. A abychom nezapomněli, pokud si Insignii GSi přepnete do režimu Sport, dostane se jízda na zcela novou úroveň. Motor je stále v otáčkách, řazení se zrychlí a elektronika vám dovolí ještě o trochu víc. Naopak režim Tour je ideální na dlouhé dálniční přesuny, kde se auto příjemně pohupuje a vy si v klidu plujete krajinou, ať už vám tachometr ukazuje jakkoli vysokou rychlost.
A co interiér? V něm je na první dobrou poznat, že se jedná o vrchol modelové řady. Vše v kůži, sportovní skořepinové (avšak pohodlné) sedačky, multifunkční volant, který padne do ruky, svižný a přehledný infotainment… Pryč jsou doby, kdy Opely „zdobila“ změť desítek tlačítek jako v kokpitu ruských letadel, vše je nyní střídmé a na místech, kde by to člověk očekával. Příjemným překvapením je také prostor na zadních sedadlech, kam se v klidu vejdou i poměrně vzrostlí jedinci. A kufr? Obrovský! Z dálky vypadá jako obří černá díra, tolik místa v něm je. Necelých 500 litrů je na sportovní sedan skvělou hodnotou.
Opel Insignia GSi je povedenou sportovní verzí klasického manažerského sedanu. Na pořádnou pilu, kterou by měla být Insignia OPC, si ještě musíte počkat, stejně tak jako na benzinovou verzi GSi, ale pro všechny ostatní je tu pohodlný rychlík, který navíc umí pobavit. A to za poměrně příjemnou cenu 1 039 900 Kč.
Lukáš Novák
