Překrásná královna válečnice odtrhla svoje rodné území od Římské říše, dobyla Egypt a i další části římských provincií. Velkolepá Palmýrská říše zabírající rozlehlé území, jejíž se stala královnou, však neměla dlouhého trvání. Jaký byl následný osud mladé Zenobie je stále předmětem sporů.
Bohaté město Palmýra, které bylo v 3. století našeho letopočtu prosperující pouštní oázou (a dnes zpustošeným místem po teroru ISIS), spadající pod římskou provincii Sýrie, se stalo rodným místem budoucí královny Bat-Zabbai, v západním světě známé jako Zenobie.
V době kdy se Zenobie stala manželkou palmýrského aristokrata a de facto vládce Palmýry Odaenatha, zažíval v polovině 3. století n. l. Řím krušné chvíle politické i ekonomické, s neustálým strachem o hranice na různých frontách své oslabené říše. Po neobjasněné vraždě svého manžela se mladá, vzdělaná a podle zdrojů i krásná Zenobie chopila příležitosti odtrhnout „pouštní perlu“ Palmýru od římské nadvlády.
Palmýrská říše roku 271.
Zenobiin syn, právoplatný dědic trůnu neměl ani deset let, a tak se Zenobie prohlásila jeho regentkou – vláda byla nyní v jejích rukou. Rychle vyprostila Palmýru z Římského vlivu, ale u tohoto kroku se cílevědomá královna nezastavila a zabrala několik sousedících území – celou Sýrii a většinu Anatolie (dnešního Turecka). Roku 270 převzala kontrolu nad celým Egyptem „obilnicí“ římské říše. Vznikla tak ohromná Palmýrská říše s královnou Zenobií, které bylo okolo 30 let, v čele.
Římu tehdy vládl císař Aurelián, schopný vojevůdce, jež bleskurychle dobyl zpátky ztracená římská území, včetně palmýrského království, proti němuž si pěstoval speciální nevraživost, neb mu vládla žena a obnovil skomírající moc impéria. Definitivní konec nové ambiciózní říše i jeho královny tak nastal roku 274. Sám Aurelián byl zavražděn o rok později, jeho vláda byla tedy téměř stejně dlouhá (270-275), jako existence nenáviděné Palmýrské říše (270-274).
Zenobie svůj původ odvozovala od ptolemaiovského rodu kdysi vládnoucímu Egyptu – možná i to byl jeden z hlavních důvodů proč se rozhodla dobýt právě Egypt. Nebylo by tak překvapením a mnozí badatelé se k tomuto názoru přiklánějí, kdyby Zenobie po potupné porážce raději spáchala sebevraždu, jak koneckonců učinila kdysi i Kleopatra.
Jan Králík
