Ruth Ellisová vzala roku 1955 život svému pětadvacetiletému milenci po měsících bouřlivého vztahu. Nebránila se zatčení a k činu se ihned přiznala. Naprosto klidnou zůstala nešťastná žena až do posledních momentů před svou popravou, která rozhořčila desetitisíce lidí.
Během svého krátkého života se Ruth Ellisová již v teenagerských letech dostala na scestí nevhodné pro spořádanou ženu prudérních 50. let minulého století. Jako sedmnáctiletá porodila, ještě během druhé světové války, své první nemanželské dítě, o které se musela jako samoživitelka v těžké době nějak postarat.
Nelehká životní situace ji přivedla na dráhu erotické modelky, hostesky a příležitostné prostitutky. Roku 1953 si však polepšila, když se stala manažerkou jednoho z londýnských nočních podniků „Little Club“ navštěvovaného mnohými tehdejšími celebritami. Právě tam se seznámila s o tři roky mladším automobilovým závodníkem z vyšší společnosti Davidem Blakelym.
Bouřlivý bohémský vztah dvou milenců s agresivním Davidem Blakelym v čele, který na Ruth nešetřil ranami a dokonce ji úderem do břicha způsobil potrat ve čtvrtém měsíci těhotenství, se nakonec rozhodl ukončit sám, v té době zasnoubený Blakely.
Zničená Ruth se zřejmě na popud svého nového milence, bývalého pilota RAF Desmonda Cussena, rozhodla k drastickému „řešení“. Cussen obstaral zbraň a 10. dubna odvezl Ruth na budoucí místo činu před klub Magdala. Tam si Ruth počkala na svého exmilence alkoholika, tehdy pětadvacetiletého Davida Blakelyho.
Blakely se pokusil Ruth ignorovat, ale nečekal, že do něj během pár vteřin vpálí pět ran revolverem. Ruth do Blakelyho střílela, i když již ležel bezvládně na zemi. O pár chvil později stála omráčená nad jeho mrtvým tělem a po příchodu policisty mimo službu mu bez váhání předala zbraň se slovy: „Jsem vinna a jsem trochu zmatená.“
I přes snahu právníků, Ruthiny rodiny a veřejnosti odmítla mladá vražedkyně jakékoliv polehčující okolnosti a za svou vraždu chtěla pykat smrtí. U soudu se objevila celá v černém, a i přes naléhání právníků o špatném dojmu, který může vyvolat, s čerstvě odbarvenými a natočenými blond vlasy. Porotě trvalo pouhých dvacet minut k jednomyslnému rozhodnutí – vinna.
I přes petici požadující její omilostnění nebo aspoň zmenšení trestu, kterou podepsalo přes 50 tisíc lidí, byla 13. července roku 1955 osmadvacetiletá Ruth Ellisová popravena oběšením slavným katem Albertem Pierrepointem. Poprava trvala dvanáct sekund a její bezvládné tělo viselo na šibenici ještě celou hodinu.
Případ a především její výsledek vyvolal v Británii bouřlivou debatu o tom, zda má ve 20. století trest smrti skutečně místo. Trvalo však ještě dalších deset let, než byl v Británii zrušen.
Jan Králík
