Live stream diskuse znovu přinesla různé pohledy na problematiku dopadů ale i výzev a výhledů, které naší společnosti přinesla současná krize. Diskusní platforma se tentokrát vedle 7 hlavních řečníků rozrostla o přímé vstupy hostů panelu Essential 100 i možnost hlasování více než 10.000 účastníků z řad širšího publika k otázkám týkajících se priorit, hrozeb a omezení s korona krizí spjatých.
Do Anti-Panic Conference 2.0 se v rolích řečníků tentokrát zapojili zástupci podnikatelské sféry, vládních i neziskových organizací, ale třeba také světa sportu. Pod moderátorskou taktovkou novinářky Michaly Hergetové vystoupili se svými příspěvky podnikatel Tomáš Čupr (Rohlík.cz), restauratér Riccardo Lucque (skupina La Collezione), manažer a korporátní lídr Milan Vašina (Aspen Institute Central Europe), generál Petr Pavel (Spolu silnější), lékařka Kateřina Vacková (Loono) a český reprezentant v lize NBA Tomáš Satoranský. Nechyběl ani pohled a zkušenost osobnosti zpoza českých hranic, kterou tentokrát zastupovala expremiérka Slovenské republiky a socioložka Iveta Radičová.
Zásadním výstupem z dvouhodinové diskuse byly reflexe současné situace ústy pozvaných hostů, ale také výsledky hlasování na 3 nastolené otázky:
- Jaká by měla být jedna konkrétní priorita lídrů v jejich organizacích do doby, než se současná situace uklidní?
- Co je důvodem, proč mají lidé a podnikatelé ztížené rozhodování?
- Co je v současnosti největší hrozbou?
Hlasovat ve formě ankety mohli jak přítomní řečníci se skupinou 100 Essentials tvořenou pozvanými osobnostmi ze světa byznysu, ekonomiky či vědy, tak skupina registrovaných zástupců publika. Názory obou skupin si již v průběhu live streamu byly velmi blízké.
Finální výsledky hlasování 7 řečníků a skupiny 100 Essentials ukázaly, že jako prioritu by lídři měli mít udržení klíčových lidí na svých pozicích (79 %), digitalizaci firmy (18 %) a držet náklady na minimu (3 %). Ztížené rozhodování mají lidé i podnikatelé podle hlasujících zejména proto, že média využívají data o koronaviru nesprávně a produkují o nich reality show (42 %), dále proto, že političtí lídři interpretují data o koronaviru se záměrem vyvolat strach (32 %). Někteří jsou názoru, že správná data o koronaviru neexistují (21 %) nebo se dostupnými informacemi neřídí (5 %). Největší hrozbu vidí tato skupina v omezení svobody (46 %), politickém populismu (37 %), méně pak v omezení podnikání (10 %) či samotném šíření viru (7 %).
Jaká doporučení vyplývají z konference Anti-Panic 2.0?
Společnost, má-li jasný cíl, je daleko odolnější vůči vnějším šokům a schopna pružněji přijmout změny. Lidé si vyzkoušeli, jaké to je žít jinak, změna spotřebitelského chování, cestování už není neznámým, změna myšlení je představitelná.
Klíčová je otázka, na kterou dosud není jednoznačná odpověď: Zda a jak rychle je možný návrat do života před pandemií, nebo bude-li nutné přizpůsobit způsob života a podnikání nové situaci?
V průmyslu se urychlí očekávaná digitalizace, bude se třeba učit novým formám práce. V sektorech, které závisí na pohybu osob (turistika) a zboží (globální dodavatelské řetězce), dojde ke změně způsobu podnikání, zejména u strategických produktů může dojít k přesunu výroby z oblastí levné pracovní síly k domácím výrobcům. Ohled na životní prostředí pandemie neodsunula na vedlejší kolej, většina společnosti jej považuje za důležitý faktor při restartu ekonomiky.
V mnoha oblastech života pandemie a následná opatření akcelerovaly „učení za pochodu“ – lékaři, učitelé, všichni v první linii, nové profese zvládly práci na dálku. Vláda a samosprávné orgány by měly podpořit tuto dynamiku zejména ve fungování úřadů veřejné sféry.
Vládní politika by měla otevřít prostor pro talenty a tvořivost, které se během krize mobilizovaly, a udržet jejich energii stanovením oblastí strategických priorit, které bude dlouhodobě podporovat (např. kyberbezpečnost, nanotechnologie).
Ohled na životní prostředí by měl být důležitým parametrem restartu ekonomiky. Vládní ekonomické pobídky by měly zároveň přispět k omezení rizik klimatické změny, včetně aktuálního nedostatku vody v přírodě.
Vláda a parlament by měly vyhodnotit dosavadní průběh krize nejen na základě analýzy přijatých opatření a jejich dopadu, ale také z hlediska sběru a využití dat, zapojení expertních týmů, strategické komunikace vůči veřejnosti.
Analýza by mohla podchytit nápady a dobře míněné iniciativy, které se z nějakého důvodu neuskutečnily, pojmenovat jejich slabiny, a naopak nadějným projektům, které se povedly, umožnit rozšíření a růst a tím podporovat ekonomické oživení, cestu z krize.
Nadnárodní instituce se v odpovědi na pandemii dostaly na druhou kolej. ČR je na mezinárodní spolupráci a udržení pohybu zboží a osob v rámci EU životně závislá.
V situaci, kdy jednotlivé státy i v rámci EU nepostupují koordinovaně, je úkolem vlády usilovat v těchto oblastech o co největší míru koordinace a na globální úrovni bránit vytváření bariér. To vše klade velké nároky na styl vládnutí a řízení. Politická reprezentace by měla vzít v úvahu, že většina dotázaných považuje omezení svobody a politický populismus za daleko větší hrozbu než šíření viru.
Co mimo jiného také na Anti-Panic Conference 2.0 zaznělo?
Generál Petr Pavel:
„Jestliže si stěžujeme na to, že EU zpočátku krize nebyla vidět, pak je to proto, že jí členské státy k tomu nedaly kompetenci. V množství je síla, jedině spolu jsme schopni tu situaci řešit efektivně.“
„Krátkodobě krize pomůže nahrát autoritářským režimům, v dlouhodobém horizontu budou ale úspěšnější jistě demokracie, ty mají možnost dát prostor lidem. Potenciál demokratického světa je mnohem vyšší.“
„Hrdiny současných dnů jsou pro mě jednoznačně vědci z ČVUT, kteří obratem přišli s nápady, jak vyřešit problém s chybějícími ochrannými maskami.“
Milan Vašina:
„Klíčové k tomu, jak dál, je uvědomění si, co se vlastně stalo. Je třeba spolehnout se ve firmě na lidi, kteří se dokázali s nastalou situací identifikovat, to jsou ti, kteří mohou pomoct s dalším vývojem.“
„Validnost dat a jejich sdílení vždy pomůže omezit rozhodování na základě emocí. Adaptabilita na nové informace a nová řešení bude v budoucnosti klíčová.“
„Motivace v této době není o penězích, ale o informacích, kam se jde, jasná komunikace dalších kroků a je jedno jestli ve firmě či neziskové organizaci.“
Tomáš Čupr:
„V první chvíli mě lehká panika zachvátila, nevěděl jsem, s čím mám a budu muset bojovat. Vzápětí však přišla obří energie, a tak jsme začali bojovat.“
„Tato krize je příležitostí k očištění. Myslím, že tato pandemie je akcelerátor, nikoli příčina krize, ta by přišla i tak.“
„Budoucnost vidím v tom, že přestaneme být ‚komínovou‘ ekonomikou.“
„Udržet motivaci lidí tkví především tom ukázat, že vy sami jste silní a připravení.“
Iveta Radičová:
„Přeji si, abychom si úctu k vědě a výzkumu uchovali co nejdéle.“
„Před námi je obrovská výzva, posunout se ze stále silné průmyslové oblasti do moderní, na technologiích postavené společnosti, schopné čelit výzvám.“
„Nezapomínejme prosím, že tento i budoucí rok nás čeká recese, ta bude mít dopady na všechny. Vítěz bude ten, který je v momentech krize připraven na dlouhodobější strategické nasměrování země. Restart je třeba využít ke změně.“
Tomáš Satoranský:
„Děkuju lidem, kteří si zachovali chladnou hlavu a šíří dobrou náladu, tím pomáhají totiž celé společnosti být v klidu.“
Kateřina Vacková:
„Pro mě jsou hrdinové těchto dní šéfové a lídři neziskovek, kteří to nevzdávají, vědí, kde jsou jejich hodnoty a umějí říkat ne, drží se myšlenek, se kterými neziskovku zakládali.“
Vedle hlavních řečníků se svým příspěvkem do konference vstoupil i ekonom a člen NERVu Lukáš Kovanda a také ekonom a člen vládního Ústředního krizového štábu Filip Matějka, který k aktuální situaci mimo jiné uvedl: „Jakékoliv řešení a pomoc ze strany státu musí být především jednoduché a rychlé. Nyní, když se po týdnech ekonomika otevírá, bude třeba přejít od těch řekněme levicových přístupů k těm pravicovějším, více začít věřit trhu, nejen ho dotovat, ale podpořit například garantované úvěry. Asi to nejvíce vizionářské, co může stát nyní udělat, je to, že nebude vizionářský, nyní je třeba především hasit.”
Tým kolem Yemiho A. D., Milana Šemeláka a Víta Šuberta, kteří za konceptem platformy Anti-Panic stojí, spolu s Aspen Institute Central Europe a dalšími partnery již nyní plánuje další díl, tentokrát s podtitulem 3.0, který proběhne 4. června 2020 opět jako živý stream s možností zapojit se pro každého registrovaného účastníka na www.antipanic.live.
