Soucit s bezbranným lidským životem přepadl německého pilota během druhé světové války, když místo zneškodnění snadného cíle, ušetřil svého nepřítele a dokonce ho eskortoval mimo nebezpečí další palby.
20. prosince roku 1943 narazil během letu elitní pilot Luftwaffe Franz Stigler (letec z povolání, během války sloužil jak v Evropě tak Severní Africe) na Boeing B-17 Flying Fortress s přezdívkou „Ye Olde Pub“ s jednadvacetiletým pilotem Charlesem „Charliem“ Brownem uvnitř.
Brown se společně se svou posádkou vracel z náletu na Brémy. Během cesty zpět byla „létající pevnost“ silně poškozena, polovina posádky zraněna a zadní střelec mrtvý – přímou střelou přišel o hlavu. Právě nečinnost kulometů zarazila Stiglera, pilotujícího Messerschmitt Bf 109 G-6, který se předtím vydal pronásledovat letoun s jediným cílem: zničit ho.
Boeing B-17 Flying Fortress v akci.
Když uviděl panikařící posádku skrz ohromné díry v trupu letadla, jak se pokouší zachránit kriticky zraněné kolegy, změnil plán (toho dne už měl na účtu dva sestřelené B-17) a místo toho se rozhodl svým americkým nepřátelům pomoci. Dávno po válce se k tomu vyjádřil se slovy „…bylo by to pro mě, jako střílet na padák.“
Stigler pokynul Brownovi, ať kvůli poškozenému bombardéru přistane, ale Brown (pochopitelně) raději pokračoval v letu směr Anglie. Stigler tak eskortoval posádku létající pevnosti do bezpečí nad Severním mořem, zasalutoval, rozbil formaci a odletěl zpět na svou základnu. O události se na rozdíl od Browna samozřejmě nikomu nepochlubil, zajisté by mu hrozil vojenský soud.
Během dlouhých padesáti let Charlie Brown incident nepohřbil do hlubin zapomnění a po Stiglerovi usilovně pátral. K setkání dvou pilotů došlo až roku 1990. Z Browna, který sloužil ještě ve Vietnamu, byl tou dobou letec v důchodu a z Franze Stiglera úspěšný businessman žijící v Kanadě. Blízké přátelství bývalých letců nakonec trvalo až do roku 2008, kdy zemřel devadesáti dvou letý Stigler – nedlouho po něm zhasl i Brownův život, který onoho válečného prosince neuhasil.
Jan Králík
