Závodní série Red Bull Air Race, často přirovnávaná k letecké formuli 1, se pomalu chýlí ke svému konci. Český pilot Petr Kopfstein však slibuje, že se akrobatickému létání a svým air show bude věnovat i nadále. Jaké ale byly jeho začátky a jak se vlastně slavnému pilotovi žije?
Piloti letadel i závodních aut jsou často objektem zájmu fanynek. Užíval jste si i vy před manželstvím tuhle popularitu?
Svoji manželku jsem potkal dávno před tím, než se ve spojení se mnou dalo mluvit o nějaké popularitě. Byla to právě ona, kdo mě od samého začátku podporoval a za to jsem jí nesmírně vděčný.
Ve vašich čtyřiceti letech spolu s Martinem Šonkou (druhý Čech v seriálu Red Bull Air Race) patříte k nejmladším pilotům takzvané letecké F1. Kdy jste s létáním začínal?
Začal jsem ve 23 letech. Na jednu stranu se to může zdát jako celkem pozdní věk, ale na tu druhou jsem od začátku létal velmi intenzivně a to mi nepochybně pomohlo k pozdějším úspěchům.
Jak dlouhá a náročná průprava předcházela vašemu prvnímu letu?
Zase tak složité to nebylo. Prostě jsem se jeden den objevil na letišti s prvními vydělanými penězi a můj instruktor mě posadil do letadla na první seznamovací let. Okamžitě jsem létání propadl a ta náročná průprava samozřejmě následovala v pozdějším výcviku. Člověk vždycky vidí až ten výsledek, ale není tolik vidět, že pilot tráví většinu času sám na letišti. Ten sport hodně bolí, musíte si hodně odříkat. Na druhou stranu přesně o tomhle jsem vždycky snil, mám tu nejlepší práci na světě. Vždycky, když zavírám kabinu, odpojuju se od vnějšího světa. Soustředím se jen na to, co mě čeká, vizualizuju si, co bude následovat
Na čem vlastně záleží úspěch v závodech, jako je Air Race? Je důležitější motor nebo schopnosti pilota?
Jako každý další motorsport je Red Bull Air Race velmi komplexní záležitostí. Pro úspěch v takovém seriálu je potřeba souhra nespočtu faktorů, ať už se jedná o dobře fungující tým, správně nastavený závodní stroj, mentální nastavení a příprava pilota a v neposlední řadě je potřeba i trocha štěstí.
Býváte často dlouho mimo domov. Nestrádá vaše rodina?
Do určité míry samozřejmě ano. Na druhou stranu se jim to snažím do plna vynahradit v mezidobí závodů, kdy spolu trávíme skoro všechen volný čas.
Máte dceru Lauru a syna Sebastiana. Jdou ve vašich šlépějích, co se týče sportu?
K mému velkému potěšení ano. Laura je velmi ambiciózní a věnuje se gymnastice a Sebastian zase karate a florbalu. Rozhodně je s manželkou do ničeho netlačíme, ale jsme velice rádi, že je sport baví.
Občas chodíte i na besedu se studenty. Na co se vás nejčastěji ptají?
Nejčastěji samozřejmě řešíme Air Race samotný, také počátky mého létání a úplně nejčastější otázky jsou ohledně G-přetížení. Pro člověka, který něco podobného na vlastní kůži nezažil, je to jen těžko představitelné.
Kde se vidíte třeba za dvacet let?
Pokud se budu moci i za 20 let živit létáním, budu maximálně spokojený.
Co vás v životě nabíjí a udržuje v kondici?
Určitě sport. Odjakživa aktivně sportuji a velmi si to užívám. Rád běhám, jezdím na kole, na lyžích, dlouhé roky jsem hrál aktivně tenis. Sport je něco, čím si udržuji v kondici nejenom tělo, ale hlavně mysl.
Ví se o vás, že stejně jako letadla milujete auta. Které nejvíc?
Samozřejmě svůj Lexus RX 450h. Při závodě Red Bull Air Race v Japonsku nám ale Lexus už dvakrát zapůjčil několik vozů LFA a sedm LC. LFA je sen. To auto má přes 560 koní, deset válců s neskutečným zvukem, vyrobili jich jen 500 kusů a já s ním mohl jezdit po Tokiu. Nezapomenutelný zážitek.
Je nějaká třináctá komnata Petra Kopfsteina?
O žádné nevím…
