Loď Lady Juliana připlula k australským břehům v zimě 1790 po téměř rok trvající cestě plné milostných aférek – mnoho z žen dorazilo na pevninu těhotné anebo s novými potomky v náručí.
Po první flotile britských lodí, která připlula roku 1788 do dnešní Austrálie s cílem založit trestaneckou kolonii, doplula o pár let později k jejím břehům dlouho očekávaná loď s poněkud překvapujícím nákladem. Místo vytoužených zásob z lodi vyskočilo přes dvě stovky mladých žen.
Oněch 226 cestujících, většinou ve věku mezi 20 až 30 lety, bylo „vysvobozeno“ ze špinavých anglických věznic, kde si ženy povětšinou odpykávaly léta za krádeže, prostituci a všelijaké podvody. Jejich příjezd do kolonie měl povzbudit morálku převážně mužského obyvatelstva prožívajících v nové zemi těžké časy.
Mezi nejmladší trestankyně patřila Mary Wadeová – ve svých dvanácti letech spolu s o něco málo starší kamarádkou přepadly na ulici osmiletou dívenku. Svlékly ji z šatů a lup ihned zpeněžily za průměrný peníz. I takový zločin však stačil k trestu smrti oběšením. Mary byla po pár měsících omilosrdněna, její trest se tak změnil na „pouhé“ odeslání do nově zakládané australské kolonie. V Austrálii pak během svého dlouhého života porodila 21 dětí a v době své smrti měla již 300 žijících potomků – mezi její dnešní potomky patří i Kevin Rudd, bývalý australský předseda vlády.
Cesta lodi trvala dlouhých 11 měsíců, během nichž však díky nevšední volnosti a dobré péči velení trpěl málokdo – na rozdíl od ostatních flotil, které se se svou vysokou úmrtností rozhodně nemohly ničím pyšnit. Ženy se mohly volně pohybovat po palubě a dlouhé zastávky v různých přístavech s čerstvým jídlem jim dodávaly sílu.
Prosperující byl také vzájemně volný vztah mezi trestankyněmi a 37člennou posádkou. Námořníci se dvořili dámám, kterými by v Anglii obvykle pohrdali. John Nicol, jeden ze zaměstnanců lodi, o celé cestě sepsal podrobný deníkový záznam. Sám se zamiloval do osmnáctileté Sarah Whitlamové, dle jeho slov „nejopravdovějšího a nejjemnějšího stvoření, co kdy žilo“, ale oficíři nepřáli jejich lásce, nepovolili sňatek, a tak se Nicol na rozkaz vrátil do Anglie bez své lásky.
Sedm novorozeňat spatřilo světlo světa ještě na palubě Lady Juliany a dalších 37 (stejný počet jako bylo mužů na palubě) se narodilo krátce po zakotvení u australských břehů roku 1790.
Jan Králík
