Na jednom z indonéských ostrovů žije nemalý počet lidí s neobvyklou barvou duhovky. Za pronikavý pohled, téměř elektricky zbarvených očí, může vzácný syndrom, který se tu zřejmě dědí již po generace.
Ostrov Buton je se svými 4,408 km2 devatenáctým největším indonéského souostroví. Většina z téměř půl milionu obyvatel Butonu žije v rámci společenství různých domorodých kmenů.
Vzácný genetický stav zvaný Waardenburgrův syndrom, může zapříčinit až ztrátu sluchu, ale nejčastěji se projevuje odlišným zbarvením pokožky, vlasů a jako v případě některých z členů kmenů z ostrova Buton – barvy očí.
Lidé s Waardenburgovým syndromem mohou mít nezvykle pronikavě modrou barvu duhovky. V případě některých obyvatel Butonu, kteří jsou obvykle tmavé pleti, vlasů i očí, pak nabývá unikátní barevný kontrast tajuplného dojmu.
Syndrom nemusí vždy postihnou obě oči, ale třeba jenom jedno, nebo pouze jeho část. Přímý pohled do očí takového člověka je pak ještě magičtější.
Pravděpodobnost, že vás postihne Waardenburgův syndrom je 1 ku 42 tisícům a šance, že potkáte několik lidi s ním v rámci jednoho malého kmene je ještě mizivější. To se však stalo indonéskému geologu z Jávy, Korchnoii Pasaribumu, který kmen poprvé navštívil roku 2019 a letos v září pak pořídil úchvatné snímky plné oslňujících pohledů.
Jan Králík
