Již nedlouho po okupaci začali nacisté pracovat na plánech zásadní přestavby Prahy. K nepoznání se měla změnit třeba Staroměstská radnice, Střelecký ostrov nebo náměstí Republiky a měly zde vzniknout uzavřené moderní komplexy budov, v nichž by žili jen Němci. Sám Adolf Hitler trval na likvidaci Petřínské rozhledny.
Praha se měla po roce 1939 stát dílem architektonické přeměny vedené Němci. Návrhy vytvářela plánovací komise v říšském architektonickém stylu a plány byly vskutku veliké. V našem hlavní městě měla tehdy vzniknout univerzita, opera nebo uzavřené sídelní komplexy, ve kterých by žili rasově způsobilí lidé. Tedy Němci. „Během několika let bude tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců,“ prohlašoval v roce 1941 architekt Reinhold Niemeyer, předseda plánovací komise.
Není překvapením, že klíčovým hlediskem nacistických plánů byla funkčnost a efektivita. V materiálech lze dohledat četné návrhy na výstavbu silnic, podzemní rychlodráhy či magistrály včetně mostu přes Nuselské údolí, jímž mělo vést metro podobně jako dnes. Na povrchu mostu pak měly vést chodníky a cyklostezky.
Vedle německých architektů snil o přeměně Prahy také Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor. Metropoli protektorátu toužil přeměnit v duchu velkých německých měst jako Mnichov či Berlín. Také proto do svého protektorátního sídelního místa pozval legendárního Alberta Speera, říšského generálního stavebního inspektora.
Přestože bylo plánů k přeměně Prahy mnoho, Němci jich nakonec zvládli uskutečnit jen nepatrný zlomek. Nově postavena byla kolonie domů v Bubenči nebo Vinohradský tunel spojující Vršovice s hlavním nádražím.
Jan Korda
Příběh tajemného vědce, který za odmítnutí práce pro Hitlera zaplatil životem si přečtěte ZDE.
