Pravěké lovce si nejspíš okamžitě vybavíme v zuřivém obklíčení s oštěpy v ruce okolo nemohoucího mamuta zahnaného do veliké jámy. Ale až do nedávna o tomto způsobu lovu neexistovaly žádné důkazy.
I přes známé ilustrace zaryté do našich dětských vzpomínek o správném pravěkém dobrodružství s mamuty z posledních sil zápasícími v člověkem vykopaných jamách se až do letošního roku spekulovalo mezi vědci o tom, zda pravěcí lidé skutečně mamuty lovili.
Nejvíce akceptovaná představa totiž počítala s tím, že na mamutí smrt se jednoduše čekalo, poté co je naši předci zahnali do nemilosrdných bažin. Archeologové až do letošního objevu v mexickém městě Tultepec nikdy nenarazili na jámu vyhloubenou člověkem k tomuto účelu.
Pravěcí lidé byli mnohem odvážnější, než se čekalo.
Pasti v mexickém Tultepecu se datují do doby před 15 000 lety. Jsou téměř dva metry hluboké a s průměrem o 22 metrech. Skupina lovců čítající okolo 20 až 30 jedinců mamuty do gigantických děr, kde je čekala násilná smrt, nejspíše zahnala pomocí ohňů a klacků. Jedná se tak o první důkaz přímého a záměrného útoku na obří mamuty.
V jámách bylo objeveno na 14 ostatků mamutů čítajících přes 800 kostí. Krom těch mamutích, včetně osmi lebek, se nalezly i kosti velbloudí a koňské – všechny ze zvířat později v Americe vyhynuly.
Jedna z mamutích koster měla na sobě stopy po zranění šípem, naznačující, že zvířeti trvalo léta, než zemřelo, i přes očividné snahy lidí ho ulovit. Jeho kosti pak, na rozdíl od ostatních, byly speciálně naaranžovány – tímto se statečnému mamutovi, který po několik let odolával lovcům, snažili naši předci zřejmě vyznat úctu.
Jan Králík
