Nevídaná láska mezi nejmocnějším sultánem dějin Osmanské říše a lapenou slovanskou dívkou s rudými vlasy otřásla mnohými tradicemi nejen mezi zdmi sultánova harému, ale i v celém impériu.
Pravé jméno dívky, která se narodila někdy mezi lety 1502-06 v Rohatyni ležící v tehdejší Červené Rusi, části dnešní Ukrajiny, zůstalo zapomenuto, Evropané ji tak později nazývali „Roxolana“ neboli „Ruska“.
Asi jako třináctiletá se dostala do područí Tatarů, plenících její rodné území, kteří mladou krásku s rudými vlasy prodali manželce vládnoucího sultána Selima I. Ta Roxolanu, nyní zvanou „Hürrem“ čili „Radostiplnou“, darovala roku 1520 svému synu a budoucímu sultánu Sulejmanu I. Nádhernému.
Z obyčejné konkubíny vynikající nejen krásou, ale i inteligencí, důvtipem a hlavně láskou k poezii, kterou sdílela se Sulejmanem I., se zanedlouho stala Sulejmanova favoritka.
Již po roce v harému mu porodila syna Mehmeda, nedlouho poté pak dceru – něco naprosto nevídaného, neboť organizace harému se řídila přísnými pravidly. Jakmile konkubína porodila mužského potomka, dle tradice s ní již sultán nemohl mít další pohlavní styk. Zkrátka jeden syn a dost. Důvodem bylo předejití zbytečných mocenských bojů mezi konkubínami, dalšími syny a tak podobně.
Sulejman I. Nádherný na malbě od Tiziana, okolo roku 1530.
Zamilovaný pár se odmítl řídit starými pravidly. Roku 1530 se dokonce Hürrem stala první právoplatnou sultánovou manželkou. Hürrem Sultan nakonec Sulejmanovi dala pět synů. Jeden z nich Selim se později stal Sulejmanovým nástupcem.
Hürrem, jež nyní dostala další přívlastek „Haseki“ v překladu „Milá srdci“, se stala nejen milovanou manželkou, která si s manželem neustále vyměňovala veršované dopisy, ale i vlivnou panovnicí. Udržovala diplomatické vztahy, prosazovala svůj vliv v zahraniční politice, stavěla mešity, lázně, školy i veřejné budovy pro lidi v nouzi – jako charitativní kuchyni v Jeruzalémě, kde se vařila polévka pro chudé.
Nebála se však ani intrikování, často ústící ve smrt svého protivníka. Podle některých zdrojů totiž stála za několika chladnokrevnými popravami – například Sulejmanova prvorozeného syna Mustafy.
Hürrem Sultan sice zemřela ve spánku přirozenou smrtí roku 1553, ale kruté smrti z nařízení vlastního otce se nevyhnul ani jeden z jejich synů – Bajezid. Ten byl popraven pro zradu spolu se svými syny (nejmladšímu byly tři roky) roku 1561. Sulejman I. Nádherný zemřel roku 1566 ve věku 71 let při obléhání Szigetváru v Uhersku.
Jan Králík
