Americká základna Khe Sahn byla díky dokonalému výhledu na pohraniční část Ho Či Minovy stezky, a tudíž možnosti tuto oblast přímo dělostřelecky odstřelovat, považována za jedno ze strategických míst války ve Vietnamu. Vzhledem k nečekaným událostem se o výsledku poslední velké bitvy, která se u základny odehrála, dodnes vedou spory.
Severovietnamská armáda se několikrát pokusila základnu Khe Sahn ovládnout ve snaze zajistit kontrolu nad jižními a východními silnicemi v oblasti. K úspěchu, o kterém se dodnes vedou diskuze, své vojáky dovedl až generál Võ Nguyên Giap, který měl hlavní slovo ve vojenském vedení celého Severního Vietnamu. V naší galerii se podívejte na fotografie z dobývání základny, ale i na muzeum, které je Khe Sahnu zasvěcené.
Do té doby nejrozsáhlejší útok na Khe Sahn začal ráno 21. dubna roku 1968. Severovietnamská armáda nejprve základnu těžce odstřelovala, poté započalo několika měsíční obléhání. Američané totiž v provozu udrželi letiště, a mohli tak pravidelně do základny dodávat vojáky, munici a další zásoby. Jejich vzdušná převaha se brzy projevila i masivním bombardováním výchozích severovietnamských pozic.
Američané během obléhání navýšili obranu základny z jednoho praporu na dva pluky, což je zhruba 6 tisíc mužů. Oproti tomu severovietnamských vojáků bylo 50 tisíc. Mezi nimi i dvě severovietnamské divize 304. a 325., které si vydobily slávu bitvou u Dien Bien Phu. Ačkoliv všichni Američané očekávali nelítostný severovietnamský útok, k ničemu takovému překvapivě nedošlo. Vcelku se jednalo jen o pár malých útoku, které odrazila námořní pěchota.
Patovou situaci nakonec vyřešila až americká operace Pegasus, do které se zapojila skoro polovina všech amerických vojáků nasazených do války ve Vietnamu. Tedy skoro 20 tisíc. Operace byla zahájena 1. dubna 1968, když 1. aeromobilní divize bez většího odporu prolomila obklíčení základny a vstoupila přes severovietnamskou obranu do Khe Sahnu. Američané utrpěli zhruba 700 ztrát na životech, Severovietnamci přes 5 tisíc.
Po prolomení obrany zahájili Američané okamžitě operaci Scotland II. Ta spočívala v pronásledování všech vietnamských jednotek v oblasti. Během této akce utrpěli skoro dvojnásobné ztráty, než při celé bitvě o základnu. V té době však už po ofenzivě Tet započalo stahování amerických jednotek z Vietnamu, a koncem června byla tak posádka z Khe Sahnu evakuována. Základna tak 15. července 1968 přes všechno usílí padla definitivně do rukou Severního Vietnamu.
Média a mnoho lidí v Americe považovalo za nelogické, že základna, která byla ještě v lednu považována za strategicky důležitou, byla v červnu bez boje opuštěna. Velení americké armády jako důvod těchto kroků uvádělo to, že nepřítel změnil taktiku a držení Khe Sahn se proto stalo bezvýznamným. Někteří podivný osud základny dávají za vinu tehdejšímu americkému prezidentovi Johnsonovi, který se, jak je dobře známo, rád vojákům vměšoval do jejich práce.
Michal Švehla