Mumii proslulého faraona objevili archeologové již na konci 19. století. Až dnešní bádání však odhalilo brutální sekvenci útoků těsně před smrtí egyptského vládce, k jehož skonu, dle dobových pramenů, vedla mimo jiné snaha uchránit posvátný Hroší průplav.
Egyptský faraon 17. dynastie Sekenenre Tao neboli Statečný vládl Hornímu Egyptu okolo roku 1560 před naším letopočtem. Dolní Egypt, na severu, byl pod nadvládou semitských kmenů souhrnně označených pod názvem Hyksósové.
Právě roztržka s hyksóským králem Apopim, který si Sekenenreovi stěžoval na hlučný řev hrochů žijících v posvátném thébském průplavu, jež mu v noci nedá spát, a drze se domáhal jeho vyklizení, vedla k rozpoutání války mezi dvěma vládci.
Při vojenských střetech doprovázel Sekenenre osobně vojska na bojiště. Během jedné potyčky byl zřejmě faraon Hyksósy lapen a popraven přímo na bojovém poli. Byl by tak jediným známým egyptským faraonem, který zemřel na bojišti po boku svých vojáků.
Nasvědčují tomu nově odhalená fakta získaná z těla faraonovy značně poškozené mumie objevené roku 1881. Sekenenre utrpěl hlubokou řeznou ránu na čele, okolo očí a na tváři. Bodná rána způsobená nejspíše kopím zřejmě pronikla faraonovi až do mozku.
To vše vládce zakusil se zavázanýma rukama za zády – nebyly na nich objeveny žádné rány vzniklé v sebeobraně. Faraona se nejspíš zmocnili hyksósští vojáci, kteří ho po krátkém čase ceremoniálně popravili na bojišti. Kruté popravy se asi zúčastnilo více jedinců s různými zbraněmi.
Jan Králík
