Postavena roku 1829 leží filadelfská věznice Eastern State Penitentiary (která „hostila“ třeba takového Al Caponeho) ladem už od sedmdesátých let minulého století. Nakoukněte skrz fotografie do jednoho z nejděsivějších opuštěných míst Americké historie.
Vězení, které stálo na počátku revoluce humánnějšího zacházení s vězni se postupem času nechvalně proslavilo – své trestance, místo nápravy dohánělo k šílenství. Dnes je z něho naštěstí pouze hrůzu nahánějící muzeum.
V době svého dokončení roku 1829 se věznice Eastern State Penitentiary v pensylvánské Filadelfii „pyšnila“ statusem největší a nejdražší veřejné budovy která kdy byla ve Spojených státech postavena. Krom těchto superlativ byla monumentální stavba připomínající středověkou pevnost, americkou chloubou svým novým uspořádáním a provozním systémem.
Místo běžných lidmi přeplněných žalářích, kde bití a trestání vězňů bylo na denním pořádku se ve filadelfské věznici rozhodli následovat filosofii nápravy a ne trestu. Poněkud nešťastně však dospěli k tomu, že cesta k duševní nápravě vede skrz přísnou samovazbu.
Na svou dobu zdánlivě luxusní prostředí v podobě vlastního zvukotěsného pokoje se splachovací toaletou a umyvadlem s tekoucí vodou, teplým jídlem 3x denně a občasné návštěvy místnosti, kde mohl vězeň cvičit, spolehlivě zničil fakt, že trestanci byli po celou dobu izolováni v naprosté samotě, bez jakéhokoliv kontaktu s další osobou krom občasného zahlédnutí bachaře. Tento „vězeňský ráj“ tak spolehlivě muže doháněl spíše k šílenství.
Od samovazby se nakonec roku 1913 upustilo, kvůli nedostatku míst v dalších věznicích a z Eastern State Penitentiary se znovu stalo vězení jako každé jiné, které roku 1929 do svých nedobytných útrob pohltilo i známého gangstera Al Caponeho.
Poslední vězeň opustil slavný žalář roku 1971. Dnes je věznice, zachovaná ve stavu „udržované ruiny“, od roku 1958 chráněná titulem Národní historická památka Spojených států amerických a funguje jako muzeum, kterým vás v rámci nahrané audio prohlídky Steve Buscemi.
Jan Králík