S bratry Mašínovými je prý vzdáleně příbuzný. Český filmový a reklamní režisér se po letech dočkal a splní si sen: v létě začne natáčet film Bratři o bratrech Mašínech podle knižní předlohy Marbory Mašín a scénáře Marka Epsteina. V rozhovoru mluví o svém setkání s Josefem Mašínem, o hrdinství i o tom, jak se dnes na český film shánějí peníze.
Vzpomenete si na svůj první kontakt s příběhem bratří Mašínů?
Je mi tak jedenáct, stojím v muzeu SNB před panelem, z kterého na mě míří desítky pistolí zabavených tzv. diverzantům, poblíž je vitrína věnována bratřím Mašínovým. Zarazilo mě stejné příjmení. Spolužáci mysleli, že to je cool, ale soudružka učitelka nás soudružsky uklidnila. Doma jsem se pak vyptával a dostalo se mi zcela jiného výkladu, než byla legenda ve vitríně.
Tak a teď první osobní setkání – jaké bylo? Jak na vás působil?
Velmi přátelský, skromný, s klukovskou jiskrou. Energický a na svůj věk ve výborné fyzické kondici.
Máte na Mašíny konzistentní názor, nebo se nějak vyvíjel?
V zásadě stejný. Velký respekt k rodině, která této zemi obětovala úplně všechno. K jejich odvaze, k tomu, čím si prošli. Hrdí vlastenci, odvážní a pevní. Čest a vlastenectví pro ně mají ultimátní význam. Silně mě ovlivnilo několik setkání se Zdenou Mašínovou. Vždy velice milá, přátelská a empatická. V postoji proti komunistům velice nekompromisní. Nelze se jí divit. Vzhledem k tomu, co prožila ale nezahořkla.
Kdybyste byl na jejich místě, zachoval byste se stejně?
Nevím. Upřímně. Nedokážeme si, myslím ani z poloviny představit „být na jejich místě“. Žiji v pohodlí, zcela mimo atmosféru tehdejšího teroru. Přál bych si najít jejich odvahu, ale to jsme v rovině domněnek.
Zažil jste už nějakou kontroverzní situaci kvůli tomu, že budete připravovat film o Mašínech?
Asi šest let zpátky. Kdy mi jistý veřejně činný muž řekl, že Mašínovský příběh obdivuje, ale nemůže ho veřejně podpořit, protože se bojí interpelací v parlamentu.
Máte recept na film, který bude bavit diváky?
Kdybych měl recept, tak bych byl o dost klidnější. Nemám ho. Základem je pro mě dobrý scénář, s jasnou strukturou, dobré dialogy. To ale samo o sobě nic neznamená, když nemáte dobré herce, kteří dají projektu dostatek času a mentálního prostoru. K tomu je musíte motivovat. Zvolit ten správný filmový jazyk, kterým story vyprávíte. V případě tohoto příběhu by měl být v jistém smyslu jednoduchý a autentický. Nebýt konformní, ale zkusit věci podat jinak, zevnitř. Zacházet s licencí „based on true story“ s pokorou, ale ne dogmaticky. Chytře využít velikost záběrů, jejich perspektivu a střih. Na úhlu pohledu při natáčení záleží, pomáhá to divákům prožít příběh na emocionální úrovni, očima postav.
Jak moc jste se bál, že vám tohodle sólokapra někdo vyfoukne?
Dělalo na tom přede mnou, co vím, pět režisérů a scénáristů, minimálně. Nakonec to nevyšlo. Je to těžká, košatá látka se spoustou odboček. Takže jsme teď ti poslední v řadě. V dobrém i ve zlém.
Popsal byste svoje postupy, jak se prostřednictvím filmu učíte vyprávět příběhy?
Já nějaké naučené postupy nemám. Hodně věci beru intuitivně, hodně pozoruji lidi, baví mě přemýšlet, jak by v určitých situacích reagovali. Na tvorbě filmu je skvělé, že se můžete v takových prchavých momentech dotknout světa. Alespoň máte ten pocit. To miluju.
Co by měl dát film divákům a co dá vám?
Mě jednoznačně víc vezme, už se to nějakou dobu děje, ale nestěžuju si. Podstupuju to rád, cíl má smysl. Někdy mám pocit, že cokoliv je spojeno se jménem Mašín, jde cestou velmi trnitou. Jinak věřím, že příběh by mohl v divácích znovuotevřít pocit, že odvaha postavit se teroru a agresi má smysl. O Češích se často mluví jako o národu spíše slabošském. Ale náš příběh ukazuje, že máme své hrdiny, jen se o nich nesmíme bát mluvit. To hrdinství pěti kluků, co se sotva holí, proti kterým stojí 24 000 německých a sovětských vojáků, mámy a sestry bratrů Mašínových, jejich otce, je strašně inspirující.
Jak teď vypadá váš pracovní den?
Pracuji do úmoru. Ráno sednu a večer rozlámán padám do peřin. Lhostejno jestli píšu, hledám rešerše, nebo dělám technické poznámky. Během práce skoro nejím, zcela pohroužen do prožívání situací a postav. Scénáristovi Markovi Epsteinovi jsem do práce dost vstupoval a Marek vždy přátelsky a trpělivě odrážel mé nápady, někdy poněkud extenzivní a v dialozích ukecané. Intenzivní spolupráce na textu skriptu ve formě struktury, rytmu a dynamiky postav vedla ale ke kompaktnímu, dynamickému a strhujícímu scénáři. Musím současně poděkovat Mileně Jelínek a Jaroslavu Sedláčkovi, kteří s námi jako dramaturgové na draftech spolupracovali.
Jak se v téhle šílené době shánějí peníze na natáčení filmu?
Doba ještě není šílená, možná se k tomu trošičku blíží. Jistě dochází k rozpadu hodnot. A bezpochyby se vše velmi zdražilo. Aktuálně nám vysoká inflace sežrala zase kus rozpočtu, takže se snažíme schodek dofinancovat na Hithit.com. Kdo by chtěl film podpořit, ještě to stihne. Peníze se v Čechách na dobový, dramatický a výpravný film shánějí dlouho a velice těžko. Někdy se neobejdete bez podpory filantropů. Sám jsem tento projekt 4x rozjížděl a 4x zastavoval. Covid, odstoupení koproducenta, výpadek grantu, zdražování. Věřím, že po páté už ho dokončíme.
Tomáš Mašín je český filmový režisér, scenárista a výtvarník. Začínal jako filmový architekt, dnes patří ke špičce v české reklamní branži. Se scénáristou Markem Epsteinem a producentem Petrem Bílkem vytvořili film Wilsonov. Jejich film Bratři bude mít první klapku 4. srpna. Premiéra je naplánovaná na 26. října 2023. Čtenáři mohou jeho vznik podpořit ve sbírce na Hithit.cz.
Foto: archiv Tomáše Mašína
