Elegantní budovu, která nikdy nezůstane v klidu, rozhýbávají jak nezkrotitelné síly vnějšího prostředí, tak uvědomělé pohyby dvou neobyčejných obyvatel. Umístěná uprostřed zeleně amerického státu New York balancuje na jediném betonovém sloupu.
Dvojice umělců Alex Schweder a Ward Shelley před několika lety zrealizovala architektonický projekt zvaný „ReActor“ představný v rámci exhibice newyorského skulpturálního parku Art Omi.
Prosklený dům, který svým vzhledem připomíná slavnou skleněnou stavbu („The Glass House“) legendárního architekta Philipa Johnsona, umělci umístili na jediný, deset metrů vysoký betonový sloup.
Křehce působící struktura reaguje na poryvy větru, jež lehce dokáží otočit skleněný kvádr o 360 stupňů, nebo na běžné pohyby Schwedera a Shelleyho – právě dvojice umělců/architektů se na několik stala obyvateli unikátního domu.
V rámci performance mohli život uměleckého dua skrz průhledné stěny pozorovat návštěvníci parku. Obyvatelný prostor 13,5 metru dlouhé a 2,5 metru široké stavby byl půdorysně zrcadlově uspořádán pro dvě osoby se společnou koupelnou v centru stavby.
Když se tak například Shelley rozhodl vykročit na balkon umístěný na konci struktury, nahnula se celá „socha“ jeho směrem – Schwerder tím pádem okamžitě věděl, kde se jeho spolubydlící zrovna nachází. Nevědomky spolu komunikovali bez vydání jediného slova. Kuriózní vlastnost domu se stala jakousi projekcí vztahu mezi spolu obyvateli i mezi nimi a samotnou stavbou.
Dílo „performativní architektury“ není z prvních podobných výtvorů uměleckého dua, které navrhuje, staví a nakonec i obývá své vlastní kreace za účelem veřejného pozorování a dialogu.
Jan Králík
