Oblíbená konspirační teorie o tzv. „ztracených kosmonautech“, kteří byli údajně vysláni do kosmického prostoru ještě před Gagarinem, ale na planetu Zemi se nevrátili živí a byly tak Sověty pro jistotu vymazáni z pamětí, má v sobě přece jen něco z pravdy. Mladý Valentin Bondarenko se však do kosmu nikdy nedostal.
V Charkově roku 1937 narozený Valentin Bondarenko se odmalička snažil stát se pilotem. Po splnění svého snu (sloužil jako poručík sovětského letectva) se však měl stát součástí něčeho historického – jako nejmladší byl ve svých třiadvaceti letech vybrán do prvního sovětského oddílů kosmonautů spolu s dalšími devatenácti budoucími astronauty.
Psal se rok 1960 a kosmonauti začali dlouhou sérii všelijakých testů. Po tréninzích na simulátorech lodi Vostok nastala patnáctidenní zkouška v tlakové komoře. Nebezpečné prostředí komory s nejméně 50 % kyslíku velkou měrou přispělo k Bodarenkovi náhlé smrti.
Po dokončení povinné rutinní práce v komoře, dne 23. března roku 1961, si Bodarenko umyl tělo bavlněnou vatou namočenou v alkoholu. Použitou bavlnu odhodil, avšak velice nešťastně – na varnou desku, na níž si právě vařil čaj. Hořící tampon se bezmyšlenkovitě pokusil uhasit rukávem svého vlněného oděvu. V okamžiku vzplanul i celý Bodarenko s kůží stále nasáklou alkoholem.
Přihlížející doktor nemohl přetlakovou komoru bohatou na kyslík kvůli rozdílu tlaků déle jak půlhodiny otevřít. Bodarenko byl s popáleninami 3. stupně na většině povrchu těla stále naživu, zemřel až o pár hodin později v nemocnici. Podobný osud pak čekala posádka amerického Apolla 1.
O smrti Valentina Bodarenka se však svět dozvěděl až v 80. letech minulého století. Celý incident, ze kterého vedoucí programu pilotovaných kosmických letů Nikolaj Petrovič Kamanin vinil špatnou organizaci a řízení experimentu, byl Sověty řádně ututlán.
Bodarenkovo jméno zmizelo ze všech dokumentů, dokonce i jeho tvář byla vyretušována z fotografií k celému programu – avšak pár z nich s podobiznou mladého kosmonauta se již před jeho smrtí dostalo do oběhu. O pár týdnů po Bodarenkovi smrti Jurij Gagarin vzlétl 12. dubna úspěšně do vesmíru.
Jan Králík