Tenhle čtyřiašedesátiletý Brazilec, známý pod přezdívkou Pedrinho Matador neboli Péťa Zabiják, není ve skutečnosti ani tak moc Dexter, ale je to mnohonásobný (nehezky česky „sériový“) vrah, který zabíjel jiné zložince. Což z něj činí o něco „lepšího“ mnohonásobného vraha. Spáchal nejméně 70 vražd, přičemž deset z nich ještě předtím, než mu bylo osmnáct let. Kdyby si to nakonec sám nepokazil, mohl být dnes na svobodě.
„Dobří lidé“ se Pedra nemuseli bát. On totiž nezabíjel spořádané spoluobčany. Coby „dokonalý psychopat“, jak ho diagnostikoval jeden z vyšetřujících psychiatrů, se zaměřoval pouze na zločince a na ty, kteří jemu nebo jeho rodině způsobili vážné příkoří.
Pedro měl tvrdý život už od okamžiku, kdy se dostal na svět. Narodil se v roce 1954 v Santa Rita do Sapucaí v brazilském státu Minas Gerais s vážně poraněnou lebkou – následek toho, jak jeho matku otec během těhotenství mlátil.
Poprvé pocítil touhu zabíjet, když mu bylo 13. Při potyčce se starším bratrancem jej strčil do lisu na cukrovou třtinu a hoch málem zemřel.
O rok později ve čtrnácti letech dokonal svou první vraždu. Obětí byl místostarosta města, který nedlouho předtím propustil Pedrova otce z místa školníka, protože údajně kradl ve škole jídlo. A tak si Pedro jednoho dne vzal brokovnici a místostarostu zastřelil přímo před radnicí. Další vražda následovala hned poté. Pedro zastřelil druhého školníka, podle všeho skutečného zloděje jídla.
Na útěku před spravedlností se dostal až do Mogi das Cruzes, předměstí São Paula. Živil se vloupačkami a přitom zabil svou další obět – místního drogového dealera. A taky se tu poprvé zamiloval. Jmenovala se Maria Aparecida Olympia a žili s Pedrem šťastně a vášnivě až do té doby, než Marii zabil pouliční gang.
Tato tragická událost byla roznětkou další vražedné řeže. Pedro vypátral lidi napojené na inkriminovaný pouliční gang. Mučil je tak dlouho, dokud nezjistil, kdo Marii zabil. A pak je také zabil – je a později i vrahy své první lásky.
Další Pedrova vražda byla rovněž aktem msty. Tentokrát se jednalo (překvapivě) o Pedrova otce – člověka, kvůli kterému spáchal svůj první hrdelní zločin.
Pedrův otec mlátil svou ženu, jeho matku, nejen během těhotenství, ale i po něm. A jednoho dne v záchvatu vzteku popadl mačetu a zabil ji. Soud ho za to poslal do vězení, kde jej zanedlouho Pedro navštívil. Pronesl dovnitř nůž a otce pobodal – dvaadvacetkrát! To mu ale nestačilo. Nakonec mu vyřízl z hrudi srdce a zuřivě do něj kousal.
Stále mluvíme o době, kdy mu ještě nebylo ani osmnáct. Dopaden byl až o rok později, 23. května 1973, necelý měsíc před svými 19. narozeninami. Stalo se tak v rámci většího policejního zásahu a posadili ho do antonu ke dvěma dalším zločincům, včetně jednoho podezřelého ze znásilnění. Když před policejní stanicí otevřeli dveře auta, byl mrtev. Pedro ho během transportu k vyšetřovateli zabil.
Byl to začátek úplně nové kapitoly. Ve vězení mezi mnoha odsouzenými řádil Pedro jako žralok v moři. Zabil přinejmenším 47 spoluvězňů, tedy značnou většinu ze svého ‚vražedného konta‘. Údajně šlo vždy o osoby, které si dle Pedrova úsudku za své činy nezasloužily nic jiného než smrt.
Při pozdějších psychiatrických vyšetřeních vypovídal, že ho zabíjení kriminálníků těšilo a vzrušovalo. A jeho nejoblíbenější metodou bylo bodání a sekání.
V roce 2003 byl odsouzen k úhrnnému trestu 128 let a později za vraždy, které spáchal ve vězení, ke 400 letům; a to přesto, že brazilské zákony neumožňují, aby odnětí svobody trvalo déle než 30 let. A tak byl Pedro v roce 2007, tedy po 34 letech strávených za mřížemi, na základě nového rozhodnutí soudu propuštěn na svobodu. Což se neobešlo bez značné pozornosti médií a Pedro si tehdy ke své přezdívce Pedrinho Matador (Péťa zabiják) vysloužil ještě další – „skutečný Dexter“, podle tehdy právě uváděného amerického seriálu.
Po svém propuštění odešel na sever do města Fortaleza ve státu Ceará, a pak se přesunul do Balneário Camboriú v Santa Catarině, kde pracoval jako údržbář v jednom domě na mořském pobřeží. V září 2011 zde byl zatčen za výtržnictví a omezování osobní svobody. A jelikož propuštění v roce 2007 bylo podmínečné, vrátil se opět za mříže, kde sedí dodnes. Jestli tam vedle výkonu trestu odnětí svobody pokračuje i ve výkonu své „násilné spravedlnosti“, však není známo.
Radek Kovanda
A zde se ještě podívejte na 13 hororových filmových příběhů, které se bohužel skutečně staly.
