Místo očekávaného „běžného“ prohlášení se Dwyerův proslov proměnil v emoční projev zoufalého člověka, který vyústil ve velmi smutný konec. Své veřejné smrtelné vystoupení si pečlivě naplánoval. Drastickému spektáklu pak v televizi přihlíželo několik tisíc lidí.
Senátor, politik a pensylvánský pokladník Robert Budd Dwyer svolal v lednu roku 1987 novinářskou konferenci, která podle očekávání mnohých měla vyústit v jeho rezignaci – Dwyer byl totiž stíhán za korupční skandál. Místo konce kariéry jednoho politika se však přihlížející stali svědky zániku jedné lidské bytosti.
Pensylvánský republikán po celou dobu vyšetřování korupční aféry trval na své nevině. Zpočátku mu během vyšetřování byl za možné doznání a spolupráci nabídnut nižší trest, ale Dwyer, pevně přesvědčen o své bezúhonnosti, odmítl se slovy, že jeho nevina se dokáže u soudu.
Nestalo se tomu tak. Dwyer dostal za úplatkářství tvrdý trest 55 let vězení a pokutu 300 tisíc dolarů – měl se stát odstrašujícím příkladem politikům chtivých peněz. 23. ledna roku 1987 měl stanout před soudem a vyslechnout si konečný verdikt.
22. ledna svolal velkou tiskovou konferenci s připraveným proslovem. Poněkud dlouhý, 21stránkový projev obviněného politika začal některé z přítomných novinářů unavovat. Dwyer si všiml znavených novinářů balících kamery a vyzval je: „Radím vám, abyste zůstali, ještě nejsme, nejsme u konce.“
Konec přišel s poslední stranou projevu, kterou si Dwyer nechával pouze pro sebe, pár kopií rozdal na poslední chvíli. Poděkoval své rodině, znovu upozornil na svou nevinu, absurditu tvrdého rozsudku a svým asistentům rozdal tři obálky. Jednu pro pensylvánského guvernéra, další s kartou dárce orgánů a poslední obsahovala dopisy ženě, dětem a pokyny pro pohřeb.
Poté vytáhl v papírovém sáčku ukrytý revolver, odstoupil pár kroků dozadu a panikou zmítanému davu, který netušil, co Dwyer hodlá se zbraní činit, v klidu doporučil: „Prosím, prosím opusťte místnost, pokud vás… pokud vás tohle ovlivní.“ Pár lidí se snažilo Dwyerovi revolver vzít, vteřiny před výstřelem tak ještě stihl říct: „Ne, ne, ne, ať to nikomu neublíží“ a jedinou přesnou ranou si vzal život.
Několik kamer natočilo děsivou událost, a přestože televize konferenci nevysílaly v přímém přenosu, záběry z Dwyerovy sebevraždy běžely onoho dne na několika televizních kanálech.
Protože Dwyer zemřel ještě při výkonu své funkce, před platností rozsudku a rezignací, byly jeho manželce vyplaceny plné pozůstalostní dávky v hodnotě 1,3 milionu dolarů. Nejbližší přátelé a rodina tvrdí, že právě tohle byl pravý motiv Dwyerovy sebevraždy – rodina totiž byla po celém soudním procesu téměř zruinovaná.
V roce 2010 jeden z klíčových svědků celého procesu přiznal, že lhal pod přísahou o Dwyerových úplatcích a že se tímto ve skutečnosti snažil snížit svůj vlastní trest.
Jan Králík
