Zákon o ochraně oznamovatelů (tzv. whistleblowerů) nabyl účinnosti před více než rokem. Od té doby mohou whistlebloweři podávat oznámení na možné protiprávní jednání svých zaměstnavatelů. Při této příležitosti vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR výroční zprávu, ve které konstatuje, že zákon plní své cíle. Podle Michala Nulíčka z kanceláře ROWAN LEGAL roste počet oznámení a whistlebloweři začali během uplynulých měsíců využívat široké možnosti, které jim předpis nabízí.
Nejvýraznější novinkou, kterou zákon o ochraně oznamovatelů přinesl, je povinnost mít zavedený a funkční interní oznamovací systém pro přijímání oznámení protiprávního chování. Tento požadavek před rokem dopadl na řadu povinných subjektů – například na společnosti zaměstnávající alespoň 50 zaměstnanců, orgány veřejné moci, obce určité velikosti nebo finanční instituce.
Tyto povinné subjekty musely nejpozději do prosince loňského roku vytvořit odpovídající infrastrukturu zahrnující adekvátní interní pravidla a procesy pro příjem a šetření oznámení a garance pro ochranu oznamovatelů, provést školení zaměstnanců a určit příslušnou osobu, která má povinnosti funkci fakticky vykonávat.
„V průběhu uplynulého roku začal narůstat počet obdržených oznámení a s tím spojená agenda interního šetření, rozhodování o nápravných opatřeních a jejich implementaci. Očekáváme, že tento trend bude nadále pokračovat s tím, jak se interní oznamování postupně stává dostupnějším a společensky akceptovatelnějším,“ komentuje vývoj v této oblasti advokát Michal Nulíček z ROWAN LEGAL, který se problematikou whistleblowingu zabývá.
Nulíček již při přípravách zákona pozitivně hodnotil fakt, že chráněni budou nejen oznamovatelé porušení práva EU, ale i oznamovatelé trestných činů a závažnějších přestupků. „Konkrétní oznámení se často týkají jednání na hranici přestupku, trestného činu a ‚pouhého‘ neetického jednání, jako je zneužívání majetku zaměstnavatele, drobné krádeže či nevhodné chování k ostatním zaměstnancům. I tato zdánlivě méně závažná jednání však mají potenciál poukázat na širší problémy v organizaci. Proto je potřeba se jimi pečlivě zabývat,“ hodnotí současný stav.
Advokát ROWAN LEGAL ale poukazuje i na to, že zdaleka ne všechna oznámení jsou relevantní. A výjimku podle něj bohužel nepředstavují ani oznámení vyloženě šikanózního charakteru, která potom zbytečně odčerpávají kapacity společností. „Oznámení závažných trestných činů, jako je korupce nebo manipulace s veřejnými zakázkami, nejsou prozatím příliš častá,“ dodává Nulíček.
Advokátní kanceláře se agendou ochrany oznamovatelů zabývají na přání svých klientů stále častěji. Zákon totiž klade na mnohé zaměstnavatele vysoké nároky v oblasti provádění vnitřních šetření a posuzování potenciálně protiprávních jednání na pomezí pracovního, správního a trestního práva. Tyto subjekty ale s danou problematikou často nemají zkušenosti a v případě pochybení se vystavují riziku vysokých pokut.
„Na naši advokátní kancelář se klienti nejčastěji obrací v souvislosti s otázkami vyplývajícími z pracovního a trestního práva. Jedná se především o zajištění správného postupu při investigaci, aby byla zachována všechna práva dotčených osob. Zajišťujeme ale i kompletní implementaci whistleblowingu včetně následného šetření, a to prostřednictvím nástroje SmartWhistle,“ uzavírá Michal Nulíček.
Foto: ROWAN LEGAL
