GE Aviation Czech chce s americkým kapitálem v zádech do roka spustit výrobu nového leteckého motoru, který byl kompletně vyvinut a otestován v Česku. Již nyní ale pomýšlí, jak se svézt na vlně zájmu o lehčí a úspornější motory a proniknout do světa malých regionálních letadel.
V pražské rezidenční čtvrti Waltrovka stojí neobvyklé sousoší tří bytostí, které mají koňské nohy a tělo z leteckého motoru. Dílo sochaře Davida Černého má připomínat slavnou éru Košíř, kdy na místě dnešních luxusních bytů sídlila továrna vyvážející do světa produkt postavený právě na kombinaci vrtule a koňské síly. Někdejší Waltrovka už sice nestojí, samotná firma ovšem nezanikla. Po četných peripetiích, které ji potkaly za protektorátu, po znárodnění v roce 1945 i v dobách velké privatizace v 90. letech minulého století, stále letecké motory vyrábí na druhém konci Prahy – v Letňanech. GE Aviation Czech, pokračovatelka továrny Walter a pozdějšího Motorletu, od roku 2008 spadá pod americký koncern GE.
Rozhodnutí Američanů přidat do svého portfolia tradičního, byť v té době již výrazně zastarávajícího výrobce leteckých motorů, nebylo náhodné. „GE vyrábí velké proudové motory pro komerční letouny, jako jsou boeingy či airbusy, jsme silní také v segmentu letadel pro regionální lety a pochopitelně vojenském sektoru. Historicky jsme ale nebyli aktivní v oblasti turbovrtulových motorů pro malá a střední letadla. Proto byla akvizice vybraných aktiv společnosti Walter strategickým rozhodnutím, jak vstoupit na tento velmi specifický trh a vytvořit konkurenci kanadskému výrobci, který má majoritu na trhu,“ líčí Milan Šlapák, ředitel GE Aviation Czech.
V Hradci Králové vznikla letos unikátní zkušebna leteckých motorů. Foto: GE Aviation
Tři roky poté, co do firmy vstoupili Američané, letňanští konstruktéři uvedli na trh motor, kterým se vrátili do první ligy výrobců pohonů pro malá turbovrtulová letadla. Motory řady H, která kombinuje moderní technologie se starší konstrukcí výrobků Motorletu, pohání více než třicet typů letadel. „Háčka“ najdeme nejen v nejnovější verzi kunovického turboletu L 410 NG, ale i v americkém zemědělském stroji Thrush, do některých svých letadel ho montuje i německý Dornier, rakouský Diamond nebo americký Nextant. Létat s H80 by měl i DHC 6 Twin Otter, legendární kanadský stroj obdařený schopností extrémně krátkého přistání.
Vstupenka do vyšší ligy
Pomocí „háček“ si GE Aviation Czech vysloužilo vstupenku do vyšší ligy. Tu představuje americký výrobce Textron Aviation, jehož stroj Cessna Denali by se ve formě dvou prototypů měl na nebi objevit ještě tento rok. V Letňanech pro jednomotorové letadlo vyvinuli nový turbovrtulový pohon v podobě motoru GE Catalyst. Pro letňanskou firmu jde nejen o zakázku, která již přinesla desítky nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji, ale i příležitost, jak zkonstruovat motor postavený na technologiích, které udávají trend modernímu letectví. Některé části GE Catalyst jsou vyrobené pomocí 3D tisku. Ve výsledku je tak motor pro novou cessnu lehčí, má méně spojů a zvýšila se jeho životnost. GE Catalyst má také kompletně digitální řízení. V praxi to znamená, že ze složitého systému manuálních táhel zbylo jen jediné – páka ovládající tah motoru. „Otevírá to možnost pro zcela autonomní pilotáž, a tím pádem i zákazníky z řad bezpečnostního a vojenského sektoru,“ upozorňuje Milan Šlapák.
Přestože pohonná jednotka pro Cessnu Denali zatím existuje jen v podobě několika prototypů, které se testují v pozemních zkušebnách, zakázka již teď znamená příležitost pro český letecký průmysl. Do vývoje a testování prediktivní údržby motoru GE Catalyst se zapojili také odborníci z pražské ČVUT, VUT v Brně a letňanští sousedé GE Aviation Czech, Výzkumný a zkušební letecký ústav. Díky spolupráci pražská technika otevřela již dvě unikátní zkušebny leteckých motorů – jedna stojí od loňska v Letňanech, druhá funguje od letošního června v bývalém krytu pro vojenská letadla v Hradci Králové. A dvě další by měly ve stejných lokalitách zahájit provoz ještě letos. Dohromady jde o investici za více než dvě miliardy korun. „Samozřejmě, že by bylo možné držet naše duševní vlastnictví pod pokličkou a nikoho k němu nepustit. To ale není model spolupráce pro 21. století. My potřebujeme tým složený z partnerů. A to se nám podařilo. Když přijdete do zkušebny, nepoznáte, kdo z inženýrů a techniků je od nás a kdo z ČVUT,“ říká Milan Šlapák.
O Catalyst mají zájem i výrobci hybridních letounů. Český motor by měl fungovat na palubě stroje TriFan 600. Foto: XTI Aircraft
GE Catalyst by se měl začít sériově vyrábět v posledním čtvrtletí roku 2020, neznamená to ale, že by zkušebny ČVUT za rok utichly. „Jízdenky první třídou do světa inovací a vývoje“, jak testovací zařízení označil americký velvyslanec Stephen B. King při letošním slavnostním otevírání hradecké laboratoře, jsou navrženy tak, aby mohly sloužit pro další projekty leteckých motorů, ale i vrtulí, gondol a kontrolních systémů řízení. GE Aviation je sice dvorním dodavatelem cessny, o samotný Catalyst mají ale zájem i jiné firmy, které budou chtít motor otestovat a upravit podle svých požadavků. Jako generátor elektřiny, která roztočí trojici elektromotorů a bude zásobovat palubní baterie, by měl Catalyst fungovat na palubě hybridního stroje TriFan 600 denverského výrobce XTI Aircraft, který chce zkombinovat výhody vrtulníku a malého letadla pro byznysmeny. Vzlet i přistání bude kolmé a stroj tak nemusí mít ranvej. Horizontálně by měl TriFan létat ve výškových hladinách určených pro běžný letecký provoz.
Turbo čeká zlatá éra
Přestože hybridní pohony jsou prozatím hudbou budoucnosti, GE Aviation pracuje na několika takových projektech. Firma by mohla uspět i v segmentu, který dobře funguje již teď – v dopravních letadlech kategorie 60-90 sedadel s turbovrtulovým motorem. „V regionech, jako je jihovýchodní Asie nebo Jižní Amerika, jsou tyto stroje výhodnější než trysková letadla. Při hodinovém letu je nižší rychlost oproti tryskovému motoru zanedbatelná, náklady jsou ale třetinové,“ říká ředitel GE Aviation Czech. Díra na trhu je přitom také v kategorii turbovrtulových strojů s až 90 místy na palubě. Prozatím ho vyrábí jen kanadský Bombardier, jeho letoun Q 400 je nicméně postaven na starých technologiích. Milan Šlapák věří, že „turbo“ čeká zlatá éra spojená s vývojem nového letounu, který bude potřebovat i odpovídající moderní motor. „Jsem přesvědčen, že najdeme leteckého výrobce, který se stane naším referenčním zákazníkem podobně jako před lety Textron se svou novou cessnou,“ říká.
Nový motor z Letňan bude pohánět americký stroj Cessna Denali. V komerčním provozu by se měl objevit na nebi příští rok. Foto: Textron Aviation
Ohledně krátkodobých plánů zůstává ale Milan Šlapák pevně na zemi. A to i ve věci nové továrny na letecké motory v hodnotě asi 70 milionů dolarů (1,6 miliardy korun), která by měla vzniknout ve Středočeském kraji. „Máme vytipováno pět lokalit, prozatím ale rozhodnutí nepadlo,“ vysvětluje šéf letňanské firmy. Důvodem je mimo jiné obava z vyšší fluktuace zaměstnanců, která souvisí s téměř nulovou nezaměstnaností na českém trhu. Ten je pověstný nízkou mírou ochoty stěhovat se za prací nebo denně dojíždět desítky kilometrů. Zároveň to ale neznamená, že by GE Aviation Czech nedostála závazku, který je obsažený v investiční smlouvě se státem – do roku 2023 vytvořit 500 nových pracovních příležitostí. „Ke konci loňského roku jsme vykázali 230 nových míst a splnili jsme tak skoro polovinu závazku. A to ještě nejsme ve fázi samotné výroby,“ říká Milan Šlapák s tím, že první tři roky bude firma motor Catalyst vyrábět přímo v Letňanech. Tedy v pražské čtvrti, která je i díky GE Aviation Czech Mekkou českého leteckého průmyslu.
BLAHOSLAV HRUŠKA
Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Moderní ekonomická diplomacie.
