Vafle si většinou spojujeme s Belgií, ale v Hongkongu se staly hitem už před mnoha staletími a skrz čínské čtvrti po celém světě postupně konkurují těm evropským.
Určitě mi hned na úvod vytknete, že skoro všechny vaflové recepty jsou z vajec. A ty belgické dvojnásob, vždyť se stačí podívat na slavný recept z konce 14. století, který své choti věnoval jeden pařížský džentlmen coby součást manželských instrukcí: Rozbij vejce v míse, přidej špetku soli, hlt vína a hrst mouky. Vše promíchej a směsí naplň kovové plátky. Pokud se hmota k plátkům přichytává, potři je nejprve hadrem namočeným v omastku.
Americké, belgické, hongkongské – každé trochu jiné
Belgické vafle, které mimochodem právě na přelomu 14. a 15. století získaly svůj charakteristický tvar s hlubokými zářezy, v nichž se snadno „zahnízdí“ nejrůznější polevy, potěry či posypky, během několika století procestovaly svět, ačkoliv například v USA se uchytily až v půlce dvacátého století, když tu zkombinovali americký a belgický recept. Proto jsou americké, tzv. snídaňové vafle trochu tužší, což je způsobeno velkou dávkou kypřícího prášku v receptu.
Ale jsou v nich také vajíčka, stejně jako v těch hongkongských, ke kterým se velkou oklikou dostávám. Těm se totiž přezdívá egg waffles nebo eggets nejen kvůli klíčové ingredienci, ale také pro jejich nezaměnitelný tvar. Kantonsky se jmenují gai daan jai, ale protože se v Hongkongu mluví hodně anglicky, říká se jim také egg waffle, egg puff nebo puffle. Kam přesně se datuje jejich vznik, to už dneska nikdo neví. Jde o místní variaci na tradiční vafle, které se tu běžně prodávají – často bok po boku těch místních v tom samém stánku. Jejich kouzlo je ve specifické vejcovité formě, do které se těsto lije. Výsledkem je plástev plná zlatavých polodutých kuliček, kterou lze snadno nalámat na malé kousky, což usnadňuje konzumaci i dělení se s přáteli. Odnepaměti se tyhle vafle jedly jen tak, protože v Hongkongu nikdo nemá čas na extra buřty – prostě jste popadli čerstvou a teplou plástev a na pochodu si ulamovali křehoučké kousíčky zlatého těsta.
První stánky vyráběly vafle na tradičních grilech, takže jste s nasládlým těstem dostali i trochu té charakteristicky uzené chuti. Dnes samozřejmě všichni, až na pár pamětníků uznávajících tradiční postupy, používají elektrické vaflovače, které si můžete koupit i do domácnosti, a náskok před konkurencí je potřeba udržovat nejrůznějšími kreativními fígly. Někdo vafle ochucuje a barví, případně rovnou něčím plní, ale hlavně se přešlo od základní suché varianty na plnění ovocem, zmrzlinou nebo našlehanými krémy. Hongkongská vafle se dá totiž na rozdíl od těch evropských snadno ohnout, protože plástev spojující jednotlivá „vajíčka“ je dostatečně flexibilní. Jedním pohybem z ní uděláte kornout, který lze plnit vším, na co si vzpomenete.
Ideální letní kombinace? Křehké těsto a kvalitní zmrzlina
Vaflové zmrzliny se staly velmi rychle hitem především v čínských čtvrtích po celém světě, zejména pak v New Yorku. Sám jsem si říkal, že mne tahle pochoutka snad pronásleduje, když jsem na ni narazil v roce 2012 na ulici v Hongkongu, a pak o čtyři roky později na food festivalu v New Yorku, tentokrát už ve zmrzlinové formě, na kterou se stála fronta za roh. A právem, protože kombinace křehkého a po rozkousnutí přeci jenom trochu žvýkavého těsta a kvalitní zmrzliny přebije všechny kornouty světa. A navíc se jako každý dobrý nápad rychle šíří, takže s nástupem letních teplot spolehlivě seženete zmrzlinu ve vaflích i v Česku.
V Praze třeba v cukrárně Sweet Mama v obchodním centru Chodov, ale také kousek od Staroměstského náměstí ve Waffle LAB nebo u Trojského zámečku ve Wow Waffle. Vzpomeňte si nad nadýchaným kornoutem, jak dlouhou cestu k vám vlastně musel urazit.
Václav Rybář
A něco zajímavého o skotské whisky si přečtěte zde.
