The Macallan je jednou z nejvýdělečnějších palíren v kategorii luxusních single malt whisky. K tomu jí pomáhá kvalitní produkt, zaměření na produkci sběratelských edic, skvělý marketing, dvě stovky let trvající historie a trochu toho hollywoodského pozlátka.
Ty nejúspěšnější firmy si mohou dovolit realizovat ty nejšílenější nápady. Ve svém životě jsem byl jejich svědkem dvakrát. Poprvé v Londýně, kde jsem měl možnost zhlédnout baletní představení inspirované novou poetickou komplikací hodinek Hermès, díky které může člověk „zastavit čas“. Dva tanečníci se na premiéru (a zároveň derniéru) představení připravovali rok. Podruhé to bylo letos ve skotské destilérce The Macallan, která si ke svému 200. výročí nadělila dvacet vystoupení slavného souboru Cirque du Soleil, který speciálně pro tuto příležitost nastudoval show zasvěcenou historii značky a jejím skotským kořenům. Bizarnost, ale krásná…
Možná bych se raději vyhnul dlouhému popisu firemní historie a tradice výroby whisky, kterou vám GPT Chat po zadání hesla „The Macallan“ naservíruje všemi možnými literárními způsoby, a raději se budu věnovat osobním vjemům, které jsem během své návštěvy nasál (a věřte mi, nešlo jen o vjemy, byl jsem přeci v palírně).
Tak předně – až vám někdo bude tvrdit, že whisky The Macallan vzniká uprostřed panenské skotské přírody, věřte mu každé slovo. Pochybujete? Byl jsem na tom podobně. Když jsem si totiž představil tu obrovskou industrializaci, která musí být s produkcí nějakých 15 milionů lahví s etiketou The Macallan ročně spojena, samozřejmě ve mně hlodal červíček pochybnosti. Přestal ve chvíli, kdy po zeleném kopečku plném trávy a lučního kvítí, který se později ukáže být střechou palírny (za 140 milionů liber ji vybudovala architektonická kancelář RSHP), vidím hopkat zajíce. Ne, tady to vážně vzali za dobrý konec.
Ústředním bodem areálu je Easter Elchies House, historická budova obklopená sklady sudů s whisky, kterou si v roce 1820 pronajal zakladatel palírny Alexander Reid. Jak mi vypráví má průvodkyně, která v okolí vyrůstala, na přelomu 60. a 70. let šlo o ruinu, jež byla dějištěm jejích dětských her a které hrozila demolice. Dnes je dům krásně zrekonstruovaný a nejspíš je v lepším stavu, než když ho počátkem 18. století vystavěli. Na rozdíl od protějšího návštěvnického centra je veřejnosti nepřístupný, ale prosklenou stěnou moderní budovy se na něj nabízí dechberoucí a jakýmsi způsobem uklidňující pohled.
Velkolepé – tohle slovo vás napadne, když vstoupíte do výše zmiňované multimilionové budovy ze dřeva, skla a oceli. Neuvěřitelně komplikovaná dřevěná klenba nad vaší hlavou připomíná chrám. A vlastně to skutečně je jakýsi svatostánek. Najdete v něm prostor zasvěcený relikviím (místnost se zástupci snad všech lahví, které kdy opustily zdejší palírnu – vloni se cena jedné z nich v aukci vyšplhala na zhruba 62 milionů korun), kapli s digitální křížovou cestou, v níž se prostřednictvím chytlavého animáku od ilustrátora Jav Aznáreze seznámíte s nejdůležitějšími milníky a osobnostmi této 200 let staré „církve“ (mimochodem, ve vedení společnosti byl od 80. let slavný hollywoodský scénárista Allan Scott, který stojí třeba za sérií Dámský gambit), nebo obchůdek s odpustky, kde si můžete pořídit limitky lahví s whisky či edice luxusních předmětů, které pro Macallan vytvořila třeba Stella McCartney či sklárna Lalique. Samozřejmě nechybí samotná palírna, jež je jakousi sakristií plnou tajemství a technologických vychytávek – od velkých i nezvykle malých měděných kotlů propojených kilometry trubek až po miniaturu Easter Elschies House automaticky vyjíždějícího ze stolu. V plánu je ještě luxusní restaurace, na jejímž konceptu se podílí tříhvězdičková michelinka El Celler de Can Roca. Pokud vás na Macallan víru neobrátili doteď, v restauraci se jim to kombinací menu s degustací whisky určitě povede.
A ono výroční vystoupení Ciqure du Soleil? Probíhalo v jednom z vyprázdněných skladů a skládalo se ze dvou částí. Do jedné byli diváci přímo zapojeni, druhou s otevřenými ústy pouze sledovali. V závěru akrobatických vystoupení se pak uprostřed místnosti objevil dub plodící křišťálové žaludy plné whisky, které si mohl vychutnat každý z diváků. Jeden z těch krásných životních okamžiků, na které se nezapomíná…
Více na www.themacallan.com
Text: Petr Jansa, foto: archiv The Macallan
