Jak přišla nejznámější a nejvyšší hora světa ke svému jménu – Everest (nositel jména dokonce proti rozhodnutí protestoval) – a kdo rozhoduje o tom, že tak to bude správně? Přečtěte si o pár zajímavých a kontroverzních pojmenování horských vrcholů.
Kdybyste měli rychle odpovědět na otázku, jaká je nejvyšší hora Severní Ameriky, asi byste skoro správně zvolali: „Mount McKinley.“ Aljašského horského obra přitom domorodí a poté i místní obyvatelé po staletí nazývali „Denali“ a od roku 2015 je tomu tak již oficiálně. Když k tomu přimícháme ještě období ruské správy Aljašky, vykopeme zase název „Bolšaja Gora“. Jak tedy hory získávají svá jména? A kdo rozhoduje o tom, jak to bude „správně“?
Zemské vrcholy vždycky nosily různá pojmenování a asi se shodneme, že každá nějaké oficiální jméno mít musí, jinak by se naše mapy proměnily v nerozluštitelnou změť. Například Spojené státy americké patří k zemím, kde není nouze o stále probíhající spory týkající se kontroverzních názvů, které hojně rozdávaly dominantám zabraného území v 19. století.
Už roku 1890 vznikl takzvaný BGN (Board on Geographic Names), vládní orgán sestavený z neznámých úředníků z několika vládních oddělení a k tomu ze zástupců CIA, americké pošty USPS, Library of Cogress a vládní tiskárny. BGN funguje dodnes, názvy ale samo nevymýšlí, pouze je přijímá a schvaluje. Návrh tak může zaslat i obyčejný smrtelník.
Některá rozhodování však neprobíhají hladce. Asi nejznámější případ je právě hory Denali. Celých šedesát let se oficiálně jmenovala Mount McKinley (od 1896) po tehdy budoucím prezidentu Williamu McKinleymu. V okolí ji tak ale nikdo nikdy neřekl. Několik žádostí o přejmenování uvízlo na mrtvém bodě, protože BGN prostě nevědělo, čemu dát přednost – „dlouhotrvajícímu“, nebo „původnímu“ názvu. Případ ležel od sedmdesátých let několik dekád u ledu. Spor vyřešil až roku 2015 prezident Barack Obama. A z Mount McKinley je zas Denali.
Denali není jediným případem problematického jména. Mezi Marylandem a Pensylvánií se rozprostírá nevelký, ale dlouhý hřbet s oficiálním názvem Negro Mountain. To, co je na názvu kontroverzní, asi nemusíme vysvětlovat. Jenomže nic není černobílé a tahle situace je téměř paradoxní. Hora je totiž pojmenovaná na počest jednoho padlého Afroameričana, který zemřel v bojích francouzsko-indiánské války u úpatí hory. Několik afroamerických intelektuálů se tak staví za ponechání názvu onoho hřebene.
A co takový nejznámější Everest? Nejvyšší gigant světa má hned několik jmen (Džomolangma, Deodunga, Segarmátha) v několika různých jazycích národů obývajících okolní země – to byl právě v polovině 19. století kámen úrazu. Tehdy se Royal Geographical Society snažila vrchol pojmenovat univerzálním jménem, ale jak snadno vybrat z tolika „správných“ možností? Andrew Waugh, který změřil výšku hory, všechny domorodé možnosti vyškrtl a navrhl obra pojmenovat po britském průzkumníku Georgi Everestovi. Everest sám proti rozhodnutí protestoval a argumentoval, že okolní národy nebudou schopny název zapsat ani vyslovit. Paradoxně to stále správně neumíme ani my. Správná výslovnost Everestova jména je totiž „Ívr-rist“.
Trochu bizarní je pak příklad vlivu dnešní masové kultury. V čínském národním parku Zhangjiajie „poletují“ ohromné kamenné sloupy. Aspoň tak to viděl James Cameron – ony přírodní útvary ho totiž inspirovaly k slavné scéně s poletujícími vrcholy ve filmu Avatar. A tak se Čína rozhodla kamenný útvar pojmenovat „Avatar Hallelujah Mountain“.
Jan Králík