Letos je tomu šedesát let, co Volvo přineslo světu vynález tříbodového bezpečnostního pásu. Ale jen pro sebe si jej nenechalo: jeho volné používání umožnilo všem světovým automobilkám. Švédský výrobce automobilů se pro takto vizionářský krok rozhodlo proto, že účinný bezpečnostní pás byl zkrátka příliš významný, než aby si ho nechalo pro sebe. Nelze než souhlasit.
K pochopení souvislostí je nutné vrátit se do reality padesátých let. Tehdy se na bezpečnost obecně moc nehledělo. Když už v některém z vozů (zejména závodním) nějaká ochrana posádky byla, jednalo se pouze o dvoubodový, horizontálně uchycený pás, který většinou při nárazu způsobil orgánům víc škody než užitku.
Zrození myšlenky
Změnu odstartovala švédská národní energetická společnost Vattenfall, která tehdy řešila, že její zaměstnanci často umírali při nehodách ve vozech. Úkolem zvýšit jejich bezpečnost byli pověřeni dva inženýři – Bengt Odelgard a Per-Olof Weman. Ti se inspirovali výzkumem US Air Force a zjistili, že mnohem účinnějším je diagonální, tedy úhlopříčně umístěný pás, který už v roce 1956 začali montovat do svých vozidel.
Tímto objevem brzy zaujali tehdejšího šéfa automobilky Volvo Gunnara Engellaua. V jeho rodině došlo k několika úmrtím při dopravních nehodách a jeden z příbuzných zemřel mimo jiné právě kvůli nedostatkům dvoubodového bezpečnostního pásu. A tak Engellaua najal Nilse Bohlina, bývalého leteckého inženýra, na pozici prvního bezpečnostního šéfa automobilky s jasným úkolem: vyvinout vhodný bezpečnostní pás pro osobní automobily.
Za vším hledej Bohlina
Nils Bohlin zahájil svou kariéru už během války jako letecký inženýr ve firmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB). V polovině padesátých let zde byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů. Paradoxem je, že stejně intenzivně, ne-li víc, se zajímal také o přesný opak předmětu svého výzkumu: o to, jak pro tělo zajistit maximální bezpečnost při extrémním zpomalení.
Životní příležitost pro zhmotnění jeho představ mu nabídl právě Gunnar Engellau, a tak Bohlin v roce 1958 nastoupil na pozici bezpečnostního konstruktéra automobilky Volvo.
Tři jsou víc než dva
Již od roku 1957 byly vozy Volvo standardně vybavovány úchyty pro dvoubodové bezpečnostní pásy. Tento pás však nezaručoval takovou bezpečnost, o jakou automobilka usilovala. Dalším z problémů bylo umístění přezky „diagonálního“ pásu ve výšce hrudního koše cestujícího. V této pozici sama přezka způsobovala poranění měkkých tělesných orgánů, místo aby je chránila.
Bohlin si brzy uvědomil, že je zapotřebí udržet v sedadle horní i dolní část těla cestujícího, a to jedním pásem vedoucím přes hrudník a druhým vedeným přes boky. Tedy kombinace horizontálního upevnění pásu používaného ve většině vozů té doby a diagonálního pásu, který vymyslelo duo Odelgard–Weman. Navíc bylo nezbytné najít natolik jednoduché řešení, aby bylo možné pás zapnout pouze jednou rukou.
V roce 1958 si Bohlin nechal výsledek svého úsilí patentovat. Jeho bezpečnostní pás byl tvořen dvěma částmi: bederní byla vedena přes klín cestujícího, diagonální přes trup. Tato část pásu respektovala fyziologicky správnou polohu umístění – přes pánev a hrudník – a pás se upevňoval do kotevního bodu vedle sedadla. Geometrie pásu tvořila písmeno „V“, jehož špička mířila dolů směrem k podlaze. Díky své konstrukci pás zůstal na svém místě a neposouval se ani při zatížení.
První vlaštovky
Volvo funkčnost vynálezu podrobně odzkoušelo – a víc na nic nečekalo. V roce 1959 ho začalo montovat do dvou modelů té doby: PV544 a moderního Amazonu. Volvo PV444 a následně právě PV544 byla pro švédskou značku zásadní už tím, že byla prvními modely se samonosnou karoserií, zatímco modernější Amazon se stal prvním modelem, u něhož byly tříbodové pásy montovány sériově, a to do všech verzí, včetně těch exportních.
Bezpečnost pro všechny
Efektivnost Bohlinova řešení byla tak výrazná, že Volvo brzy po jeho představení uvolnilo patent k použití všem automobilovým výrobcům, a to zcela neomezeně. Z tehdejšího pohledu přelomový vynález zůstává dodnes největším zachráncem životů – jen ve Velké Británii denně zachrání minimálně jeden život.
Přes zjevný zásadní přínos ovšem trvalo dlouho, než byli o nezbytnosti užívání pásu přesvědčeni ti, k záchraně jejichž životů byl určen. Jako všechny novinky, které lidem zasahují do pohodlí, i pás si musel prorazit cestu uživatelským skepticismem. Zejména cestující na zadních sedadlech považovali dlouho poutání pásem za zbytečné. Přestože byla volva vybavována úchyty pro zadní pásy už od roku 1958, trvalo dalších devět let, než se automobilce Volvo podařilo přesvědčit své zákazníky, že také cestující vzadu by měli bezpečnostní pás používat.
Stále lepší
V průběhu času docházelo k přirozené evoluci vynálezu. V šedesátých letech dostal navíječ, později s předpínačem, o dvacet let později i sponou s předpínačem. Zřejmě největším zlepšením se stal omezovač síly pásu v oblasti ramene, představený v roce 1995. Jiný systém se mezitím zaměřil na prevenci tím, že řidiče akusticky upozorňuje v případě, že pás nemá zapnutý.
Pás se v posledních letech navíc stal součástí mnohem komplexnějších pre-crash bezpečnostních systémů, které rozeznají hrozící srážku a dokážou pás předem přitáhnout, aby byla posádka ještě více chráněna. Ve spojení se systémem airbagů je tak doslova „přikována“ na místě.
Bohlinův tříbodový pás byl v roce 1985 zařazen německým patentovým registrem mezi osm vynálezů s největším významem pro lidstvo za sto let – k takovým jménům, jako Benz, Edison či Diesel.
Nils Bohlin stál dlouhá léta v čele bezpečnostního programu značky Volvo, kde se podílel na dalším zlepšování ochrany cestujících. Již v 70. letech minulého století započal práci na různých technických řešeních, která později vyústila v dnes dobře známý a patentovaný systém ochrany proti bočnímu nárazu SIPS (Side Impact Protection System), který značka Volvo zavedla jako jeden z prvních výrobců na světě. Po svém odchodu do důchodu v roce 1985 se Nils Bohlin jako konzultant dále podílel na celé řadě mimořádně složitých bezpečnostních projektů.
Za vynález tříbodového bezpečnostního pásu a celoživotní práci obdržel Nils Bohlin celou řadu mezinárodních ocenění. K těm nejvýznamnějším patří Zlatá medaile Švédské královské akademie technických věd (IVA), která mu byla udělena v roce 1995. Byl také slavnostně uveden do americké Mezinárodní síně slávy pro bezpečnost a ochranu zdraví, do Síně slávy automobilového průmyslu a do Národní vynálezecké síně slávy. Nils Bohlin zemřel v roce 2002 ve věku 82 let na následky infarktu.
E.V.A., matka bezpečnosti
Výzkum stále pokračuje, nikdy se nezastaví. I proto přichází iniciativa E.V.A. (Equal Vehicles for All). Jejím cílem je ochránit všechny lidi bez ohledu na pohlaví, výšku, tělesné proporce nebo hmotnost, a ne pouze osoby průměrné postavy, jakou mají běžné figuríny pro nárazové testy. Každý jsme jiný a všichni chceme cestovat bezpečně. Třeba ženy jsou náchylnější ke zranění krční páteře či hrudníku – proto Volvo využívá již řadu let ženské figuríny uzpůsobené pro různé rizikové situace, a dokonce i celosvětově první virtuální model těhotné ženy… Jen tak se může zaměřit na prevenci rizik charakteristických pro jednotlivé skupiny pasažérů. Jen tak nová sedadla chrání naši krční páteř, ať jsme velcí, nebo malí. A to stejné platí pro airbagy, výztuhy či bezpečnostní pásy. To vše proto, aby náš soukromý svět uvnitř našeho auta byl skutečnou oázou bezpečí.
Bezpečnostní pásy Volvo již zachránily více než milion životů. Jeden milion lidí. A to už je opravdu úctyhodné číslo. A protože lidské zdraví je hodnotou, která je pro vysoko nad nějaký konkurenční boj či soutěž, odhodlalo se Volvo k radikálnímu kroku. Iniciativa E.V.A. hovoří o ochraně všech bez rozdílu. A tak se skutečně děje. Volvo v rámci iniciativy E.V.A. uvolnilo výsledky svého výzkumu celému světu již v rozsahu stovky různých dokumentů. Všem jsou tak k dispozici poznatky, díky kterým bude posádka každého auta v bezpečí.
Více o systému E.V.A. se dočtete ZDE.
