Rozhovor s režisérem Davidem Vondráčkem o jeho nejnovější reportáži v pořadu Reportéři ČT – Masaryk pod mikroskopem.
V čerstvě odvysílané epizodě „Masaryk pod mikroskopem“ se zabýváš tím, že v obnoveném vyšetřování smrti populárního ministra zahraničí může policie uspět díky zkoumání DNA. Co konkrétně tím máš na mysli?
Vyšetřovatelé z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu prostřednictvím státního zastupitelství v polovině listopadu prohlásili, že budou vyšetřovat s pomocí nejmodernějších kriminalistických metod. Vedle nových poznatků biomechaniky mohou podle předních historiků – například Pavla Žáčka a Jana Kalouse – vyzkoušet i porovnávání biologického materiálu, tedy deoxyribonukleové kyseliny.
Lidově řečeno tedy analyzovat genetické stopy předpokládaných vrahů a samotného Jana Masaryka?
Přesně tak. Radil jsem se před natáčením s předními českými genetiky, zda je to možné a dalo by se z toho něco zásadního vyčíst. A oni to nevyloučili. Jsou známy případy z posledních let, kdy se tímhle způsobem podařilo zpětně odhalit pachatele vraždy třeba až po po dvou stech letech…“
Jenže aby bylo co analyzovat a srovnávat, musíš mít DNA jak Jana Masaryka, tak i jeho potenciálních vrahů.
Ano. Jan Masaryk musí mít v určitých usecích identickou DNA jako jeho otec – prezident Tomáš Garrigue Masaryk, pokud tedy uvažujeme, že Jan je jeho biologický syn. My jsme v roce 2017 prováděli s genetikem Danielem Vaňkem výzkum původu prvního prezidenta. Provedli jsme odběr biologických vzorků potomků Masarykova rodu na Slovensku. Analyzovali jsme biologické stopy z nikdy neprané uniformy bývalé hlavy státu. Chystali jsme se na posmrtné masky obou dvou politiků, na jejich sliny na známkách…“
Příbuzný prvního československého prezidenta Tomáš Masaryk z Lučence rád poskytl svou DNA (vpravo reportér David Vondráček)
Už si vzpomínám – tehdy vám ale přes to ‚udělala velkou čáru‘ pravnučka T.G.M., Charlotta Kotíková.
Nechtěli jsme to hrotit a soudit se o „veřejný zájem“. Zkrátka a dobře jsme ji nepřesvědčili, že s pomocí rodové DNA můžeme vyvrátit různé fámy o aristokratickém původu prezidenta. Jako že by třeba mohl být nepřiznaným synem toho učebnicově ikonického předposledního „císaře pána“ Franze Josefa (viz ZDE).
Jestli tomu dobře rozumím, hodláte ve zkoumání DNA pokračovat?
Tentokrát už ne jen my, ale hlavně kriminalisté Policie ČR, kteří hovoří o obnovení vyšetřování úmrtí Jana Masaryka s tím, že při něm použijí nejmodernější metody. V takovém případě nemohou postupovat jinak, než že do toho zapojí i ‚genetiku‘. Stejně jako my před dvěma lety s Danielem Vaňkem, než jsme ale dostali od praneteře Jana Masaryka „stopku“. (viz ZDE.)
A konkrétně se tedy teď bude pokračovat jak?
Podle genetiků se námi získané genetické vzorky rodiny Masaryků dají porovnat s těmi, které jsou zachovány v Národním archivu, kde jsou uloženy a zakonzervovány desítky předmětů denní potřeby Jana Masaryka, ale třeba i dřevěného parapetu u okna, které se mu stalo osudové. Detektivové si mohli tehdy před sedmdesáti lety parapet prohlížet s rukavicemi kvůli otiskům prstů.
Genetik Daniel Vaňek společně s Davidem Vondráčkem odebírají biologické stopy z nikdy neprané unifotmy TGM
Jaká je pravděpodobnost, že se při tomto postupu podaří získat DNA Jana Masaryka?
Při tak velkém počtu rodinných artefaktů dost velká, možná padesát procent…
A ty si opravdu myslíš, že se na těch osobních předmětech z osudné noci smrti Jana Masaryka mohou najít stopy DNA i jeho možných vrahů?
Ta pravděpodobnost je poměrně malá, ale přesto existuje… Ve Spojených státech museli propustit z doživotního vězení několik lidí, protože zpětně analyzovali DNA skutečných vrahů.
Co vím, tak potenciální vrazi Jana Masaryka jsou dnes už mrtví… A navíc musí s tímto výzkumem souhlasit Charlotta Kotíková, pravnučka TGM a praneteř Jana Masaryka.
Minulý týden jsem jí posílal email. Odpověděla mi, že se rozhodne, až když ji požádá policie. Jenže podle zákona se jí vyšetřovatelé vlastně vůbec nemusejí ptát, k úkonům spojeným s vyšetřování vraždy nepotřebují svolení nejbližších ani vzdálenějších příbuzných. Pokud získají DNA Masaryků, bude smět a muset sloužit jen k vyšetřování. Musí ji utajit. Pokud by se dostala z jejich „trezoru“, šlo by o tresný čin. Navíc v této souvislosti stejně ani nikdo po praneteři Jana Masaryka její DNA chtít nebude – protože je žena, a genetika rozpozná pouze muže podle Y chomozomu.
Řekli jsme, že pro srovnání mezi DNA Jana Masaryka potřebujeme i DNA vrahů. Jak a kde se je může policie opatřit?
Třeba ze slin na známkách na dopisech, ze starých šatů – jako u TGM. Tento jejich biologický materiál by se srovnal s ‚nemasarykovým‘ materiálem ulpěným na jeho předmětech v době vraždy Jana Masaryka. Zjistil jsem, že muži, jejichž jména jsou známá historikům a mohli zabít Jana Masaryka, mají děti a vnoučata. Všichni by ale museli souhlasit s odběrem své DNA z ústní dutiny… Oni se ničím neprovinili, nemůžeme je nutit prozradit svou identitu. Mohou mít sice rodinné pohnutky, ale přesto by měli vyhovět policistům a spolupracovat. Jeden syn údajného vraha před třemi lety souhlasil, že kdyby se vyšetřování obnovilo, svou DNA by dal. Aby jednou provždy zbavil otce a celou rodinu hrůzného nařčení.
Reportáž je volně k zhlédnutí ZDE.
Radek Kovanda
