Výprav do Arktických oblastí, které mají dokumentovat bezprecedentní tání tamního ledu, již bylo uspořádáno několik. Svou plavbu ale musela ukončit v pořadí již šestá loď, protože ji v další plavbě nečekaně zabránil led.
Na začátku měsíce vyšla na internetové stránce Maritime Bulletin, která reportuje o dění na světových mořích tato zpráva:
Plavidlo MS MALMO sloužící k výpravám do arktických oblastí uvízlo dne 3. září v ledu poblíž Longyearbyenu v souostroví Špicberky na půli cesty mezi Norskem a Severním pólem. Na palubě byl tým filmařů natáčejících dokument o změnách klimatu a tajícím arktickém ledovém příkrovu. Všech 16 „bojovníků proti klimatickým změnám“ bylo za problematických meteorologických podmínek evakuováno do bezpečí helikoptérou a na palubě tak zůstává jen sedm členů osádky, která čeká na pomoc plavidla norské pobřežní hlídky.
Zpráva je zakončena strohým, ale vtipným dovětkem: S akrtickým ledem se děje něco divného. Namísto aby roztával, jak přikazuje OSN a jeho Mezivládní panel pro klimatické změny, roste a teď uvěznil další loď s bojovníky proti klimatických změnám.
Světová média v čele s agenturou Reuters tuhle již šestou ze série podobných „nešťastných příhod“ zjevně nepochopila nebo nevzala na vědomí, jinak by asi nemohla vydat následující zprávu:
Norský Longyearben je nejsevernějším – a nejrychleji se oteplujícím městem na světě, kde ledovce tají, rakve se vynořují z permafrostu a laviny smetávají domy. Sledujte další zprávy z frontové linie klimatické změny.
Než přijdou nějaké další takové zprávy, pojďme si připomenout ty předchozí.
Zde je seznam šesti dosavadních největších „lodí bláznů“:
Loď bláznů 1 (Aurora Australis), prosinec 2013: australský badatel na poli klimatických změn uvízl s kolegy v ledovém příkrovu při výzkumné cestě, na níž chtěl dokumentovat historicky bezprecedentní tání antarktického ledu. Museli být evakuováni vrtulníkem.
Loď bláznů 2, srpen 2016: arktická expedice pod vedením průzkumníka Davida Hempleman-Adamse, jejímž cílem je „zvýšení povědomí o permanentní nevratné změně v mořské ledové krajině Arktidy způsobené globálním oteplováním“ se musí vrátit kvůli neočekávaně velkému množství ledu.
Loď bláznů 3 (ledoborec CCGS Amundsen), červen 2017: v pořadí třetí výzkumná výprava pořádaná v rámci studie nazvané Baysay, což byl čtyřletý program se sedmnáctimiliardovým rozpočtem (v dolarech) zaštítěný kanadskou Univerzitou v Manitobě, musela být zrušena kvůli nečekaně masivnímu ledovému příkrovu. Nemohla tak provést svá pozorování týkající se „bezprecedentního tání ledu v Hundsonově zálivu vlivem klimatických změn“.
Lodě bláznů 4, září 2017: kvůli nečekaně silné vrstvě „zmrzlé bílé hmoty“ musela být přerušena výprava k severnímu pólu čítající několik oplachtěných jachet, jimž velel známý polárník, cestoval a dobrodruh Pen Hadow, který jako první přešel v roce 2003 po ledu z Kanady až na severní pól a dnes se snaží v zájmu vybuzení povědomí o globálních změnách klimatu o totéž, ale po vodě.
Loď bláznů 5 (ruský ledoborec Академик Иоффе – Akademik Ioffe), srpen 2018: vědci, studenti a filmaři z Inner Space Center University of Rhode Island museli neočekávaně přerušit svou misi s cílem „dokumentovat dopady změny klimatu“ v kanadské Arktidě poté co byla jejich loď beznadějně uvězněna v ledu.
Loď bláznů 6 (jeden z nevýkonnějších ledoborců světa, ruský 50 лет Победы – 50 let svobody), červenec 2019: výprava vědců v čele s glaciologem Mikem Hambreym spolu s několika turisty musela předčasně ukončit svou výpravu/výlet k severnímu pólu, když se plavidlo nečekaně střetlo s pásem neproniknutelného ledového příkrovu. Podobný osud zažila nedaleko odtud u souostroví Špicberky a nedlouho předtím na začátku letošního července norská výzkumná loď Kronprins Haakon.
(*Lodě bláznů fungovaly ve středověku a raném novověku jako prostředek užívaný k eliminaci osob do společnosti nezapadajících, většinou duševně nemocných a kulturně nepřizpůsobitelných – ty byly jednou za čas shromážděny na lodi, která se pak pustila po proudu řeky, a děj se vůle boží.)
Pavel Vondráček
