Na naší Zemi tiše vymírá jedno z nejikoničtějších zvířat afrického kontinentu – žirafy. Zbývá jich méně než slonů, celková populace dlouhokrkých tvorů v subsaharské Africe nedosahuje ani sto tisíc jedinců.
Za posledních třicet let žirafy, nejvyšší savci chodící po světě, utrpěly devastující populační ztráty. Krom jiných faktorů k tomuto smutnému poklesu značnou měrou přispěly i Spojené státy s krvežíznivými lovci v čele.
Během oněch třiceti let extrémně strmě klesl počet žiraf o celých 40 procent. Z okolo 155 tisíc kusů v roce 1985 se množství žiraf rapidně snížilo na 97 tisíc kusů v roce 2015. A byl to šok.
Z klasifikace „ohrožení“ dlouhokrcí savci přeskočili z „málo dotčení“ na „zranitelní“ tzn. čelící velkému nebezpečí vyhynutí. Žirafy se tak dostaly na Červený seznam mezinárodní organizace usilující o uchování přírodních zdrojů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody).
A kdo za to vlastně může? Okolností rapidního poklesu je hned několik. Populační růst zapříčiňující rozšiřování farem a tedy zabírání přirozeného životního prostoru a civilní nepokoje jsou problémy, které zmítají Afrikou. Ale třetí faktor přichází z vnějšku.
Přesněji řečeno spíš přilétá první třídou nebo soukromým letadlem s velkou zásobou všelijakých zbraní a balíkem dolarů z Ameriky. Do Spojených států samotných bylo za poslední dekádu importováno víc jak 21 tisíc kusů řezeb v žirafí kosti, 3 tisíce kusů žirafí kůže a víc než 3700 jiných žirafích loveckých trofejí.
Kromě legálního rekreačního lovu, za který lovci zaplatí velkou sumu peněz (okolo 1,7 mil. korun za čtrnáctidenní lov, část z peněz jde na ochranu lovné zvěře žijící v divočině) s limitovaným počtem ulovených zvířat (např. 5 slonů ročně), svoji roli hraje především lov nelegální – pytlačení.
Hlavní hráč této krvavé zábavy – Spojené státy, nemají žirafy registrované jako ohrožené, tím pádem neexistuje ani žádná možnost ochrany ani regulace ohromného množství suvenýrů ze zastřelených zvířat.
V Jihoafrické republice se k oblíbené zábavě turistů postavili kompromisně. Při lovu na specializovaných „hracích farmách“ jste si mohli zastřelit divoké zvíře „humánně“ – sedativem. I to, ale (naštěstí) bylo změněno a dnes už lovná zvěř dostane místo kulky vitamínovou střelu.
Jan Králík
A tady se podívejte na obrovská vyobrazení zvířat nejasného původu – jejich historie možná spadá až do doby bronzové.